28. února 2008  |  Monty Jack  |  1 025 480 681x / 1x

Jsem normálně hodný kocouř

Už to bude 6 měsíců, co jsem v novém domově. Abych to zatím shrnul, mám se fajn, mám kámoše, mám gáblík, pelíšek a balkón. Když se mi zachce, tak mám gauč nebo klín, a k tomu v ceně drbáníčko. Prostě se mám skvěle a prý si toho nevážím. Tomu trochu nerozumím, ale bylo mi to vysvětleno. Takže:

za 1. zlobím kluky a Cairovi kvůli mně opelichal ocas.
No rád Caira lovím a ocas je to, co ulovím vždy a na 100 %, no bóže, těch pár chloupků, ale má to výhodu, naučil se vrčet, prý to nikdy nedělal, no a vidíte, trochu iniciativy a hned umí něco nového,

za 2. Mignon kvůli mně je celý den v nejvyšším patře škrabadla a nevystrčí nos,
taky ví, že kdyby ho vystrčil, tak přes něj dostane, a když vyleze, tak s ním taky hraju hru na klíště, to je, když mu skočím na záda a on mě nemůže setřást,

za 3. dvounožkyně si ráno nemůže namalovat 2. obličej.
V tom teda nevidím problém, když stojí ráno u zrcadla, tak jí ležím na nohou, ne na rukou, je trochu pravda, že když mě zapomene v krátkých intervalech podrbat na hlavě, tak jako trochu zapíchnu jeden drápeček do ponožky, a pak vždycky zasakruje a uteče pryč s rukou na oku a prý, že si vypíchla kvůli mě řasenkou oko,

za 4. dvounožci nikdy nezaspí, prý jsem nástavba na budík.
To je snad přece dobře, nebo ne? Ráno, když u dvounožců začne zvonit budík, tak vím, že mají stávat, jak přestane zvonit, tak začnu křičet, ať mě koukají pustit a taky vstávat, skončím, až když se otevřou dveře,

za 5. jsem spolehlivej vymýšleč lumpáren.
Je to asi už na mě dost vidět, když přemýšlím, protože mě dvounožkyně okřikne dřív než začnu lumpárnu vůbec uskutečňovat, třeba chci očistit banánovník od suchejch listu, stačí, když sednu ke květináči a koukám, z jaký strany začnu čistit, a hned Montyaťtětoaninenapadne, no a to je se vším, chci prokypřit hlínu kytičkám, nebo okousat tu zbytečnou nylonovou nit na okně, nebo provzdušnit vodu v misce, s tím souvisí hned následná návštěva v kočkolitu, no a mohl bych tlapkovat dál, je toho moc, ale dvounožkyně mě má už pěkně prokouknutýho, prý mi vidí až do žaludku,

za 6. Jsem prý hrozně hlučnej a ukecanej.
Za to ale nemůžu, je pravdou, že kromě mňoukání a vrkání v mnoha tónech umím i pěkně křičet, ale to dělám jen v případě, že jsem v jiné místnosti než ruka, která mě obvykle drbe, a pokud se mi něco nelíbí, tak umím i štěkat.

To je takové krátké shrnutí, ale jak vidíte, tohle přece není na útulek a na 5 švestek, který si prý budu balit. Asi ne, protože následně na to, co to řekne, mě popadne a muchluje v náručí a že by mě stejně nedala, no vyznejte se v tom. Prý po tom, co tady četla o ocelotovi, který intenzivně pracuje na likvidaci svých dvounožců, jsem zlatíčko. Jistě, že mi to přečíst nedala, i když se u toho děsně chechtala, že podle ní to není čtení pro kotě (no nevím, copak já při svých skoro 9 měsících a něco přes 6 kg jsem kotě, asi to budu muset s ní pořádně prodiskutovat).

Mějte se pěkně, Váš Monty

Sdílejte!  |  O sdílení

Floppy  9. března 2008 9:19

Jen tak dál, Monty a neboj, uvidíš, dvounožkyně by teď už stejně bez Tebe nemojhla žít, klidně se jí zeptej.
Ta naše bez nás tedy ne... :-)