Šanta kočičí

Tak dneska jsem si hezky lebedila na škrabadlu a najednou, co to vidím, pánička něco přinesla... něco nového! Zvláštně to voní, musím to jít hned zkontrolovat! Co to je? Jéééé, to je vůůůně :-) ... dej mi to, honem, to už je moje!!! Kam to neseš?! Co je to? Proč mi to sypeš na škrabadlo? Dej to sem! Jééé, mňam, hned to musím ochutnat! Je to dobré, všechno bych to chtěla sníst, ale musím se s tím nejdřív pomazlit... dej mi toho víc, to je málo!!! Co mi to hážeš za divnou kuličku? Ona voní stejně... hmmm, neber mi to pořád, kam to hážeš? Já tě chytíííím... a už ti to nedám, schovám si to pod koberec! Juj, ono to jde rozkousat... vyndám si to všecko ven! Roznesu si to všude po celým pokojíčku, aby to bylo pořád se mnou! Hezky v tom budu spinkat, sem tam to proženu, něco si spapkám a zbytek si nechám na potom... JEDEŠ Míšo!!! To je moje, kousnu tě!!! Vrrrr, nech to, to je moje!
Co to dělá ta panička, co to vytahuje? ... JEEE, vysavač, rychle se musím schovat, je to příšerná hlučná věc!!! Co to děláš, nech mi to zelený, to je moje, já v tom spinkám!!! Nevysávej to!!! Já ti seberu tu kuličku a stejně si to roznesu znova! ... Neber mi to, kam to schováváš, já si s tím chci hrát... :-(
Hezky jsem uklidila šantu, kterou Bobinka vesele roztahala po pokoji, sebrala jsem jí zbytek kuličky naplněné šantou a dala jsem jí její oblíbený hračky... i když ji najednou nějak nezajímaly, no jo, chtěla šantu... Takhle nám Bobinka hezky zlobí... ale aspoň je sranda, ne!