Jak jsem se stěhovala

Ahoj kočičáci. Jmenuju se Agáta. Jsem ještě mrně a u nových člověků bydlím teprve chvíli, ale už jsem je dokonale ovládla a jsem pánem (vlastně paní) domácnosti. A o tom vám chci vyprávět, jak jsem se stěhovala do nového bytečku.
Po pravdě, když mě brali od maminky, byla jsem hodně smutná a pěkně jsem to oplakala a když si mě přebírala ta nová člověčí máma, tak jsem si ještě párkrát pořádně mňoukla, aby si nemyslela, že to se mnou bude mít tak jednoduché. Tak, konečně v novém domově. Postavili mě i s přepravkou na zem, otevřeli a čekali, co budu dělat. Řekla jsem si, že přece nebudu nějaký srab, tak jsem vyběhla a hned všechno očmuchat. Hele, tady jsou nějaký hračky, hmm a plno míst na schovku. A co je to támhle? To vypadá jako mističky s papáním a dokonce to i voní. Jo, tak tady se mi bude líbit. Odpoledne rychle uběhlo a když už byla tma, tak si ty moji člověci vlezli do jejich velkého pelechu a vysvětlili mi, kde je ten můj. Vypadal sice pěkně a pohodlně, ale proč by oni měli mít ten větší a pohodlnější… takže rychle hup k nim. Hezky jsem se uvelebila na tom nejlepším místě a už se těšila, jak zítra probádám všechny kouty, které jsem dneska nestihla. Takže takhle proběhl můj první den u nových pánečků. Dobrou mňoc.