11. května 2008  |  Asmar  |  1 025 480 648x / 2x

Nemocný zrzeček

Ahojte kocouři, chci se s vámi podělit o příběh nemocného zrzečka, kamaráda mého spolubydlícího Mikeše.

Před koupí mě (Asmárka) si moji páničkové zamilovali hrozně malinké zrzavé koťátko. Mělo spoustu kočičích brášků a sester, krásné čistě bílé, černo bílé, mourovaté, ale to zrzavé s modrýma očima bylo ze všech nejkrásnější.

Když ho spatřili poprvé, jeho nemotorné nožičky se proplétaly mezi sebou, jedna přes druhou. Při zakopnutí, nebo zapletení nemotorných pacinek do sebe se skoulelo na zem jako kámen. Páničkové jej chovali, hráli si s ním, nešlo z něj spustit oči. Ty tyrkysově modré kukadla by vás přemluvily ke všemu. Každý, kdo ho poznal, si ho zamiloval. A tak si zrzavé koťe vybudovalo popularitu mezi rodinou a známými.

Čas ubíhal, koťátka rostla a rostla, staly se z nich statní kocouři a mazlivé kočky. Jen modroočko byl stále jako malé koťe, prostě se zastavil v růstu. Nikdo nevěděl, kde se stala ta chyba, proč je takový malinký. Málo jedl, málo pil. Už všichni věděli, že něco není v pořádku. Nechtěli si připustit, že je nemocný. Jeho lékař pánečkům zdělil, že koťátku se nevyvinuly dobře střeva. Doktor doporučil, aby se mu po každém jídle masírovalo bříško.

A tak jednoho dne, při masírování, jeho pánečkovi modroočko zůstalo bezvládně ležet v náručí. Z ničeho nic se mu zastavily nejdůležitější životní funkce. Všemi milovaný zrzek odešel do kočičího nebíčka. Kdyby mu šlo nějak pomoci, každý by pro něj udělal cokoliv, nejen pro něj, pro každou kočičku, kterou tam měli. Bohužel už tady mezi námi není, možná to pro něj bylo vysvobození z každodenních křečí v bříšku. Podrobná pitva by ukázala pravou tvář té zrádné nemoci, která mu ukončila život. Teď, když už se mu nedalo pomoci, byla pitva zbytečná.

Tak to je můj smutný příběh modroočka, jestli chcete koukněte na další naše příběhy na našich kočičích stránkách. http://www.kocouri.7x.cz/mikesuv-a-asmarkuv-pribeh

Sdílejte!  |  O sdílení

Veronika J.  16. května 2008 11:16

Achich ouvej, to se teda koukneme, doufám, že tam najdem taky trochu veselejší příhody...