Velká hádka kvůli mně

Tak se zase hlásím z mého bydliště, které sdílím s Gábinkou a mnohým lidstvem a zvířectvem. Dneska jsou hlavní představitelé: křeček (o kterém si panička myslí, že je to křečice), já, Gábinka, panička a páníček toho křečka (bydlí se mnou, sourozenec paničky).
Vše začíná poněkud normálně - ráno jsem si vyrazil omrknout křečka, jestli nepáchá škodu (vždyť nám už jednou utekl a hledal se!) a viděl mě páníček křečka. Hned vystartoval jak namydlený blesk, že jsem zlá kočka atd. Moje panička si poklidně snídala, jak to má ve zvyku, ale křeččí páníček k ní přišel a hned začal: "Ten tvůj Elišák, to je zlá kočka!" jenže panička se mě zastala otázkou: "Proč?" kde jí bylo vysvětleno to s tím křečkem. Že bych ho prý ulovil. Panička začla vykládat kočičí instinkty (kočky odjakživa loví hlodavce), načež se křečkův pán zeptal: "Takže i králíky?" a dodal poznámku, že kočka ho neuloví, ale panička vykřikla, že králík je zajícovitý, nikoliv hlodavec, jak by se prý mohlo zdát. Ještě proběhla hádka o myších a ti dva šli od sebe pryč. Jenže pak se sešli u práce (rolovali karimatky) a křečkův majitel a pán zase rozjel hádku o kočkách. Mlel, jak jsem zlý atd. a jen křečci jsou dobří. To mě urazilo. Schoval jsem se pod židli a radši byl ticho. Jenže panička mlela svou. Jsem prý andílek na nebi nebeském a že křeček kouše, zdrhá, počůrává. Pak se dostali k fretce, o které bylo prohlášeno, že je šelma. Jen co se ti dva usmířili, šli do kina ještě s jednou paničkou. Byli i v zverimexu. Křeččí kluk (jak tomu křeččímu páníčkovi říkám) koupil asi 2 věci pro křečka. Pak pro toho jezevčíka, který děsně žárlí, ale teď je pryč. Paničce se to nelíbilo, a tak koupila bonbónky (pro mě a Gabču) s 12 vitamíny. Když nám je dala, hrozně nám zachutnaly a ještě dodnes je máme doma a moc nám chutnají. Pak panička řekla, že si koupí rybu. Ne na talíř, ale do akvárka. Takže bude další věc, kterou mohu hypnotizovaně pozorovat. Už se těším.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama