8. srpna 2008  |  Fabien Éclat du soleil  |  1 025 480 687x / 1x

Jistota je jistota

Dneska se dělo cosi divného. Ráno, zrovna když budím dvounožku do práce, to venku nějak ošklivě hučelo. Bylo tam jaksi žluto a taky černo, to jsem ještě neviděl, takové podivné světlo. A pořád to brumlání a burácení a bylo čím dál silnější a blížilo se to. Málem mi ani nechutnalo masíčko, co jsem ráno dostal, tak jsem z toho byl nervózní. Ale honem jsem ho snědl, trochu zapil a pak jsem nenápadně hledal, kde je ten ohavný rachot slyšet nejmíň. V koupelně to bylo to pravé. Zalezl jsem až ke zdi za koš s prádlem, tam to bylo dobré. To už jsem mohl nechat dvounožku odejít. To se teda divím, že se jí do toho rachotu chtělo. Ale myslím si brala zbraň. Něco takového dlouhého, omotaného barevnou látkou, na konci zatočené držadlo, asi aby s tím mohla mlátit kolem sebe, kdyby bylo nejhůř. Tak doufám, že se mi vrátí domů v pořádku.

Sdílejte!  |  O sdílení

Tasman  14. srpna 2008 10:53

Fabienku, to neděláš dobře, když ti nechutná masíčko při bouřce! To já naopak běžím k misce a sním vše, co na ní vidím. Co kdyby přišla nějaká katastrofa a já bych měl navíc prázdné bříško? To se raději honem najím do zásoby! A taky občas utíkám do koupelny, ale jen o Mikuláši, když na chodbě chrastí čerti řetězy a na Silvestra, kdy je venku nějaký divný rachot. To se pak s Bondym utíkáme schovat za pračku =o)