Kočka do každé rodiny

Nevím jak vy, vážení kočičáci, ale já přímo miluju, když se venku
ochladí a dvounožáci zatopí v kuchyni v kamnech. Přímo naproti nim mám dřevěnou truhlu, na ní ošatku s dekou a to vám je hotový ráj. Mžourám do kamen na poskakující plamínky a očka se mi zavírají. Ušiska mám ale stále ve střehu a poslouchám, co se povídá. Často probírají, co jsem kde provedla, že si vybírám v jídle a různé jiné pomluvy. Zaslechla jsem ale zajímavý příběh o jedné kočičce, která měla kliku na lidi. Vyprávěla to máter a já vám to přetlumočím. Tak tedy:
Před pár lety měli v práci jistou kolegyni, paní doktorku, která byla už poněkud v letech a byla známá tím, že byla velmi tvrdá a nekompromisní nejen ke svému okolí, ale i k sobě. Byla velmi nedůvěřivá, a tak kdo v práci nastoupil jako poslední, tak se na něj zvlášť zaměřila. Pokud si ale člověk získal její důvěru, měl vyhráno. Byla velmi obětavá a schopná pro vás udělat zdánlivě nemožné. Tahle paní doktorka měla velmi milého a příjemného manžela, též lékaře, kterému říkala Kája. Kája to s ní rozhodně neměl lehké, ale jak se říká, protiklady se přitahují a jim takové soužití vyloženě vyhovovalo. Jednou šel Kája vysypat smetí a u popelnice našel skoro mrtvé koťátko. Byl začátek prosince a pan doktor bojoval sám se sebou, jestli kotě vzít s sebou domů a tam si vyslechnout spílání své ženy, nebo tvorečka ponechat osudu. Naštěstí zvítězilo jeho lepší JÁ. S hrůzou čekal, co paní Věruška. Ta prý zpočátku úplně zkoprněla, co to ten její Kája zase přinesl, pak ale začala velet: přines ručníky, termofor, borovou vodu, ať to lítá, hlavně tady nestůj, to jsi doktor? A už to jelo. Kočička byla ošetřena a paní doktorka dostala nový smysl života. Měla totiž dvě dávno odrostlé děti, které byly někde v zahraničí, a ona si nechtěla přiznat, že jí chybí se o někoho starat. Kočička se měla doslova jako v bavlnce. Bylo to v době, kdy ještě kočičí konzervy a granule nebyly běžně na trhu, a tak paní doktorka kočičce denně vyvařovala. Micinka měla každý den čerstvé jídlo, ale jak paní doktorka jednou přiznala, Kájovi to, co zbylo, někdy i ohřála druhý den, Jak říkala, to víte, Micinka má choulostivé zažívání a Kája, ten sní všechno.
A tak si říkám, že existuje vlastně spousta lidí, kteří ani netuší, že doma nutně potřebují kočičáka a hned jim bude líp.

Sdílejte!  |  O sdílení

11 komentářů

Reklama
Reklama