Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum20. října 2008  |  KočičákNikinek  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 612x / 1x

Dobytí ráje

Dobytí ráje

Bylo mi řečeno, že flákám psaní deníčku. Jenže já jsem strašně zaměstnanej kocour a tak nějak na to nemám lidi...
Doma je to fajn, ale chvíli mi trvalo, než se mi povedlo ovládnout celý dům. První dny doma jsem byl uveden do nejhezčího pokoje s výhledem na kostel. Mohl jsem si vybrat, zda budu spát na zemi (to snad nee), na křesle (lepší, ale malé), na dvojkřesle (ujde) nebo na sedačce (vyhrála :o) ).
Dvojnožci se mi smáli, že prý něco tak malého se určitě nebude roztahovat na největší sedačce. Co myslíte? Já mám sedačku, ale abyste si nemysleli, že jsem bezcita, sem tam si za mnou může přisednout jeden dvojnožec. Pěkně do rožku, abych se mohl i nadále pořádně protahovat a natahovat.
Samozřejmě, že nespím jenom v obýváku, mnohem lepší (obzvláště v noci) je ložnice nebo pokoj Zuzky. K Zuzce jsem se dostal rychle, horší bylo proniknout do ložnice. Ale to bych nebyl já, abych na to nepřišel... Počkal jsem, až večer zapomenou zavřít dveře, a pronikl jsem dovnitř. Dále jsem postupoval přesně podle plánu a zalezl jsem pod postel. Snažili se mě vylákat, zkoušeli všechno od salámku přes sýr, ale vytrval jsem. Dvounožci nemají moc velikou trpělivost, takže když se uložili k spánku, tak jsem si lehl za nimi a můžu vám prozradit, že to nebyla moje poslední noc v ložnici.
Někdy zkouším pozornost dvounožců tím, že spím na nečekaných místech. Kolikrát to bývá i dobrodružné. Většinou je takhle vytrestám, když večer odejdou a dlouho se nevrací. To si potom lehnu na schody nebo na chodbu a tiše číhám. Když se vracejí, snaží se být potichu a ani si na cestu nesvítí (všimli jste si, že v noci nevidí tak dobře jako my?). To je ta pravá chvíle pro mě. Ležím úplně potichu a když už to vypadá, že na mě šlápnou, tak vyskočím, plácnu je po nohou a zalehnu o kousek dál. Dvojnožci se vyděsí, na chvíli zastaví a jejich další pohyb se ještě zpomalí. Schodů je u nás docela dost a tak si hrajeme docela dlouho a do postele se dostávají velice unaveni a ani je nenapadne, že by mě vyhodili z ložnice. :o)



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







2 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Minda
Kocouřák Minda  Datum29. října 2008 11:02

Jsi chytrý kocourek, já dávam také přednost ložnici. Nejraději v noci dělám spícím člověčákům akupresuro-akupunkturní masáže tlapkama. Vyzkoušej taky!

janina.z
Kocouřákjanina.z  Datum28. října 2008 21:45

Nikinku, jen pěkně trénuj dvounožce!!!! Ještěže máte doma schody :-))
Mně stačí pološero ráno v předsíni! :-)) Týna

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top