Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum23. října 2008  |  KočičákCecil  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 640x / 1x

Jak jsem hledal kousek.

Jak jsem hledal kousek.

Zdravím všechny kočkoholky, kočkokluky i kočkomimina.

Dnes ráno se mě panička škodolibě zeptala, jestli jsem už našel ten uražený kousek, co se mi nedávno urazil, když nebylo po mém i přes všechny přemlouváníčka. Já nejlíp ze všech doma vím, kde hledat, když se něco ztratí. Nejdřív jsem zajel pod postel, ale nic neobvyklého tam nebylo. Ořechy, kuličky, opeřená myška, špunty korkové, špunty červené, špunty modré, špunty zelené, jeden špunt dokonce kovový zlatý, náprstek, který panička už hooodně dlouho hledá, zacuchané klubko, pár ukradených psích granulek, ale po kousku Cecila ani vidu ani čuchu ani slechu.
Jestli však nemyslela zbytky mého starého kožíšku. Ty jsou ostatně úpně všude, tak proč by nemohly být zrovna pod postelí. A navíc nejsou vůbec ani trošku neobvyklé v našem novém bytečku. Za dva měsíce, co zde bydlíme (teda já teprv měsíc), jsme si to tady s vlčicí zařídili k obrazu svému zvířátkovému. Chlupy všude. Teda její víc, to musím sebekriticky přiznat. Jednak je větší, jednak je má delší, vícebarevné a... a zrovna líná. Však když ji zakousnu, mám jich plnou tlamičku. Nejvíc jí závidím, že když se podrbe, a drbe se teď v jednom kuse, lítají z ní krásné chomáče. To vám je taková kráááása. To ještě musím nastudovat, jestli bych to taky dokázal. Paničce bych určitě udělal oooobrovskooou radost.
Když jsem nesměle přiznal pravdu, že jsem celý, neuražený, vzala mě panička na klín k počítači, a prý budem ťupkat deníček. Můj kočičí.
Byl jsem tak nervózní, že jsem jí začal dělat drápkovou masáž, což se nesetkalo s velkým úspěchem. Pro jistotu jsem se usadil na poličku nad monitor. Pro jistotu, pro větší přehled, a co si budem nalhávat, pro přísnou kontrolu psaného textu. Jen aby mě panička nepomlouvala. Mě, kocourka krásného, hodného, přítulného a zase hladového. A hlavě jestli opravdu píše to, co jsme si spolu prožili.


Foto: Nejvrchnější kontrola



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







1 komentář

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Matýsek z Kočičí naděje
Kocouřák Matýsek z Kočičí naděje  Datum13. prosince 2011 20:03

Pod dohledem to panička naťupkala moc pěkně!

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top