Už je to tady...

Ahoj kočičáci, tak se vám musím pochlubit novými změnami.
Panička už nebulí, hraje si se mnou, už zase nadává, to je paráda. A že jsem se snažil, aby měla důvod :) Jedno uražené ucho u dřevěné kočky, no považte, takový nevkus. Dvě převržené vázy, jedna rozbitá aromalampa, asi stokrát převrácená miska s vodou, jedno důsledné prozkoumání kořenů orchideí, škrábance na novém letišti... a to bych mohl pokračovat ještě dlooooouho :) A doma to zase lítá... já, panička, já, panička... paničká a já... to je žůžo. Už zase v noci nespíme a hrajeme si na házenou. Musím vám prásknout, že u nás vetřelec jednou byl. Celou noc jsem se přemáhal a spal vedle něho, jako aby nás měl zase rád. Ale nezabralo to, zase odešel.
Ale tentokrát už mi panička nebulí do kožíšku a dokonce mě pochválila, že kdyby nebylo mě, tak by nikdy nepoznala, jakého že si hřála na prsou hada. To teda moc dobře nechápu, protože doma žádného nemáme... budu se jí muset zeptat, kde ho schovává a dám vám vědět.
Mňauky váš Maxík, vyhaněč hadů:)

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama