Něco je ve vzduchu

Pomoc, kamarádi, pomoc! Zával! Jsem v ohrožení života! Už dávno mě přešla chuť hrát si mezi bednami a krabicemi u nás doma na schovávanou. Pomoc, nedostává se mi vzduchu! A hory beden rostou. Copak se ti moji lidé doopravdy zbláznili?! ... Měl bych vypackovat nějaké číslo. Ale kam mám volat? Tísňovou linku? Pohotovost? Psychiatrii? Policii? Záchranáře? (Přijdou mě zachraňovat se psy, jaká potupa!) Asistenční službu? Požárníky? A jak se s nimi domluvím? Ještě tak veterinář by mě snad pochopil... Hory beden rostou a neodvratný okamžik pohromy se blíží... Pomoc!!
Klid, Ámosi, klid! Nepropadej panice. Uvažuj!
Blíží se Vánoce, jen se podívej z okna: vidíš snad v těch davech lidí někoho, kdo by nevlekl balíček, balík nebo dokonce tašku plnou k prasknutí? Že by se ti moji lidé jali pomáhat Ježíškovi s nákupy? Že by shromažďovali dárky pod stromeček? Ne, to snad není možné. Už jsem doma nějaké ty Vánoce zažil, u nás to jsou opravdu svátky klidu a pohody, větvičky ve váze a koledy, cukroví a mimořádně dobré kapsičky, sem tam pohlazení, které výjimečně snesu... Nákupní fantaz se mých lidí, zaplaťpánbůh, nechytá. Tak co se tedy děje?
Já už vím. Kolikrát jsme si s paničkou povídali o novém domově... a budeš tam mít balkón jenom pro sebe, vrr, vrr... s vyhlídkou do parku, ze stromu na strom tam budou plachtit veverky, vrr, vrrr... a ke krmítku za sítí budou přilétat ptáci, vrr, vrrr... a možná bychom si mohli pořídit ještě jednoho kocourka, aby ti samotnému nebylo smutno, co říkáš? Vrr, vrrr.. Že by?! Že bychom se stěhovali? Jupí! Jupí!! Stěhujeme se z toho zdejšího kamrlíku! Ale proč ti moji lidé tahají balíky a bedny dovnitř, místo aby je vynášeli ven? To mi nejde na rozum!
Zrovna včera přivlekli obrovskou prolézačku – je to samá příčka, žádné odpočivadlo, žádná boudička na schovávání nebo spaní, jen špruslíky a špruslíky. Zkoušel jsem tím prolézat a uvázl jsem za třetí příčkou, takže musela zasahovat záchranná četa. K hadímu muži mám zatím opravdu daleko. Nebo budu jako šelma kočkovitá proskakovat hořícími obručemi? Panička každou chvíli žongluje nějakými lahvemi a zkouší si plandavé kalhoty, už jí chybí jen ten červený nos. Že oni se ti moji lidé hodlají dát k cirkusu!?
Něco je ve vzduchu, kamarádi. Jdu se vyšplhat z dosahu zákeřných beden na svou rozhlednu nad koupelnou. Budu tam sídlit v očekávání věcí příštích. Přijdou Vánoce a pak Nový rok. Necháme se překvapit, co nám přinese. Třeba to bude něco pěkného, co myslíte?

Šťastné a veselé Vánoce a a krásný nový rok vám všem, a taky vašim paničkám a páníčkům přeje

váš Ámos

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama