11. března 2009 |
Bertrand |
1 025 480 693x / 3xVe Filípkově II. - Jak jsem (zahrad)ničil
Na návštěvě ve Filípkově jsem se brzy zabydlel. Po novém teritoriu mi sice bezostyšně chodili dvounožci, sem tam přede mnou proběhl i pejsek, jinak tu ale bylo klidno a ocelotůmilovno. Jak jsem tak pročmuchával byt, došlo mi, že jsem se tohoto území stihnul ujmout na poslední chvíli před blížící se zkázou. Zelené věci v květináčích byly přerostlé až běda, po policích pod stropem už taky pěkně dlouho nikdo neprošel a na skříni – jaký rozvrat! – dlel krtek. Sice jen na obrázku v kalendáři, když jsem mu ale pravou přední vysvětlil, kde je jeho místo, neprotestoval a poroučel se k zemi.
Na skříni jsem také objevil strašlivou chobotnici, která roztahovala chapadla půl metru daleko. Jak jsem ji zmerčil, tasil jsem drápy a za chvíli už její zelené pozůstatky odletovaly na všechny strany. I panička, která právě vešla do bojové arény, pozbyla údivem řeči. Začala divně trhat hlavou, kulit oči na páníčka a nenápadně ukazovat ke skříni, na níž se lítý zápas odehrával. Páníček sice chvíli otálel, jestli to, co mu panička naznačuje, je opravdu tak vážné, aby opustil své křeslo u televize, když ale paniččina gestikulace sílila, takže se zdálo, že přejde v epileptický záchvat, přece jen se odhodlal jít se na to podívat. Právě se mi podařilo urvat obludě jedno z obrovských chapadel a v zápalu boje jsem ho odmrštil stranou takovou silou, že přicházejícího páníčka praštilo do obličeje. “Co-co-co-co-to-proved-stoukytkoutenhajzl!“ zařval páníček těsně předtím, než jsem prohlásil boj za vyhraný a rychlostí blesku zmizel z bitevního pole.
Další úkoly na mě čekaly v obýváku. Na okně tam trůnila zvláštní rostlinka, která se mi moc zamlouvala. Chvíli jsem kolem ní chodil jakoby nic, pak jsem do ní binknul tlapou, aby se zábava trochu rozproudila. Zábava se ale nerozproudila a ta zelená mrška stáhla listy, jako že se se mnou nebude bavit. Zkusil jsem ji trochu poplácat, aby se holka nebála, jenže ouha. Rostlinka se sevřela ještě víc. Dostal jsem strach, že si změny listů někdo všimne a špatně si to vyloží. Ještě tak abych přišel o svou pověst špičkového zahradníka! Hnedka jsem začal vymýšlet, jak to šikovně zaonačit, aby se na mě nepřišlo. A ve své moudrosti jsem na to přišel cobymňouk.
„... a hodinu to trvá, než se jí listy zase rozvinou, proto se jí taky říká stydlivka upjatá,“ vyprávěla velká dvounožkyně mým páníčkům, zatímco se blížili k zácloně. Když ji ale odhrnuli... stydlivka za ní nebyla. Místo ní tam seděl jistý černý stydlín, kterému z tlamy čouhal zbytek zeleného stonku. Můžu vás ujistit, že poznat, jestli má rostlinka listy rozvinuté nebo svinuté, se v tu chvíli už rozhodně nedalo. Dobře jsem to vymyslel...
| O sdílení
Luci + 4 7. dubna 2009 0:04
Vaše šelmí výsosti, prosim, nebyl by zase zapisek z vašeho bohateho zivota? Uctive dekuji predem....
Minda 17. března 2009 14:25
Bertrande, ty jsi prostě kalamitní kocour! Ale je s tebou legrace a určitě
je ti záhy odpuštěno :-)
Iva Goli 17. března 2009 12:04
..........a ešte sa aj vzdelávaš - všimla som si ten záľubný pohľad na literatúru o šalátoch:)))))))))))
Iva Goli 17. března 2009 12:02
Milý Betrand, si žiarivou hviezdou mačacieho literárneho neba! S tebou sú moje rána vždy úžasné:))))))))))
Kačaba 17. března 2009 10:40
Stydlín ocelotí zahradníkem. :o))) Tvůj vztah ke kytičkám je fakt dojemný, s jakou láskou o ně pečuješ. Naše kočičí komando se taky slušně snaží, ale tvých kvalit nedosahuje. Jsi prostě jednička!
Majole 17. března 2009 9:20
Bertrande prostě perfektní, perfektní, perfektní.....
BlackOrchid 17. března 2009 8:13
jéje, já se vždycky tak fajn zasměju!!!!!!!!!...klidno a ocelotůmilovno... :-D
Efis 17. března 2009 8:05
Bertrande jsi neuvěřitelně bystrý a pohotový, obdivuji tě! Tví páníčci a jejich přátelé mají velké štěstí, že tě znají osobně!!!
Max Mourison + Fifu Tříbarevka 17. března 2009 6:25
Bertrande, u nás je to bohužel většinou dvounohá, komu se podaří přemrštěnou péčí zlikvidovat vše zelené. Kaktusy jí uschnou, bahenní kytky přelije, a naše zahradnické talenty nerozvíjeny zahálejí. Ještě že máme nějaké keříky na dvoře, hned jak rozpukne jaro, následujeme tvého příkladu :-)))
Alena H 16. března 2009 21:14
Ty černý stydlíne, do Filípkova tě asi dlouho nepozvou. Ale nic si z toho nedělej. Já ti věřím, že jsi velice dobrý a jistě úspěšný zahradník. Těším se na další povídání.
Sylvie 16. března 2009 16:57
Bertrande brecim smichy :-))))))))))))))) ty jsi teda cislo!!!!!!!!!
vetka.M 16. března 2009 15:18
černý stydlín...uáááááááááááááááááááááááááá...:-))))))))))))))))))))))))
Betty 12. března 2009 19:46
Tak to je teda bomba! Bertrande ty jsi ale koumák! Neuvěřitelné. Živě si představuju výraz všech přítomných dvounožců :-). Super!
Laďka 12. března 2009 18:29
Betrrrrrrrááááááánd!!!! Na hrad! Na hrad! Na hrad! Na hrad! Na hrad! Na hrad! Na hrad! Na hrad! Já tě tak miluju!!!
Matylda 2 11. března 2009 23:06
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa, konečně dávka v pravou chvíli, jsem už měla absťák... to je blaženost... ale tedy nevím, jak dlouho vydržím... tak doufám, že snad do dalšího šlehnutí vydržím:-))). Díky moc Bertrande, Matylda s dvounohou
beta.1 11. března 2009 20:46
Bertrande, velmi ráda čtu tvé zápisky, ale vzhledem k množství kytek, které mám jsem ráda za své klidné britky:-)))))))
Milena 11. března 2009 20:19
Bertrande jsi bezesporu nadaný a šikovný kocour, ale jako milovnice kytek musím konstatovat, že se sice u tvého deníku zasměju, ale zároveň mě obchází hrůza, že by si to mohl přečíst některý z mojich kočičáků a inspirovat se :-)))
Luci + 4 11. března 2009 20:00
Myslím, že Bertrand by si poradil i Adelou. Hrrravě, prrrravda, Berrrrtrrrrande?
Maxik 11. března 2009 19:58
Ocelote, doufám, že příště nenarazíš na Adélu. Buď opartný.:)
Luci + 4 11. března 2009 19:53
:-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.