Tak konečně

Ahoj všichni moji milí kočičáci a kočičky. Tak konečně se mamce podařilo přitlapkovat nějakou tu fotku z dob, kdy jsem byl ještě miminko. Teď už jsem dost velký kocour a už jsem se i trochu zklidnil. Teda pořád rád skáču, běhám a kočkuju se s naší psí babi Besinkou, ale už jsem se naučil třeba to, že nesmím na chodbu z bytu. Jo, to když jsem byl ještě divoch, tak jsem svoje lidi několikrát prohnal po schodišti třeba i přes tři patra (bydlíme totiž ve čtvrtém poschodí), ale pak mi jich přišlo líto, protože už nejsou nejmladší a mohlo by to s nimi seknout (tak to říká mamka). A to bych tedy nerad. Kde bych potom hledal nové, když už se tihle osvědčili. Taky bydlení není špatné. Mám tady dva pokoje a dlouhou chodbu, kde se dá krásně probíhat, je tu spousta polic a skříní na které se dá šplhat a číhat na kolemjdoucí, nebo se někam schovat a spát, pokud nechci být rušen.
S taťkou si užiju spoustu legrace. Nechodí už do práce a tak se mi celý den věnuje. Nejraději si spolu hrajeme na házení papírků. Poslední dobou jsem objevil bezvadnou hračku a to jsou stočené ponožky. S těmi se vystačím docela sám. Potom taky rád vyhazuju ořechy z krabice, kterou má mamka na skříni. S těmi je bezva fotbálek, a když se mi někam zakutálí, tak si dojdu pro nový. Taky se rád vozím taťkovi na zádech. Mamku, tu mám na mazlení a uspávání. Mamka je zvyklá dlouho ponocovat a tak ji musím vždycky upozornit, že už je čas jít spát. Prostě ji obsadím ať je kdekoliv a spustím svůj uspávací rituál - začnu jí ožužlávat krk. Holt mi to zůstalo z dob, kdy jsem jako miminko přišel o vlastní maminku. Pokud si mamka čte v posteli, tak jí jenom zalehnu knihu, a ona už poslušně zhasíná, ale pokud je ještě u stolu, musí potom absolvovat všechno ukládání do postele se mnou na krku, protože já se prostě nenechám odložit a okamžitě se na svoje místo vracím.
Taky k nám někdy chodí mladý a nejmladší. Jakmile přijdou, okamžitě si je přisvojím a předu a vrkám jako o závod. Tyhle dva já mám nejradši, asi jsem je adoptoval za bratry místo těch, kteří se rozprchli do světa. Taťka s mamkou poslední dobou začínají muvit o nějakém novém dítěti, prý černém a prý abych si měl s kým hrát. Že by se mi chystali pořídit nového brášku nebo sestřičku? No uvidím a dám vám vědět.

Tak zatím pac a pusu. Váš Jonatán

Sdílejte! | O sdílení

<< předchozí | obsah deníčku | následující >>

6 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

janina.z

29. května 2009 21:35

Jonatánku, ty už jsi velký a hlavně hodný kluk:-)) To já v tvém věku řádila nejraději mezi 2.-3.hodinou ráno a moje dvounohá se moc nevyspala :-))) Tak se mějte všichni moc hezky:-) Týna

Minda

28. května 2009 11:45

Jonatánku, ty jsi prostě kočičí zlatíčko a dostal jsi se do bezva rodinky. Tak to má být!
Mějte se všichni moc hezky :-))

Kačaba Datum

28. května 2009 11:11

Jonatáne, moc hezky jsi popsal jak si doma žijete. Je vidět, že jsi spokojený kocourek a se všemi si doma rozumíš. Tak napiš, jak to dopadlo s plánovaným černým bráškou.

Maxík

28. května 2009 9:05

Ahoj Jonatane, tak je to u vas jako v naši rezidenci. Mládě se rozprchlo a já dělám společníka přitulkyni. Napsal jsi to moc pěkně. a máš také krásné jméno.

beta.1

28. května 2009 1:25

Jonatánku, hezky jsi to napsal, máte se tam u vás všichni moc rádi, to je moooc dobře. Z tvého zápisku na mne dýchá klid, pohoda a láska, moc dobře se mi to četlo. Zase napiš a prosím o nějakou fotku:-)

Martina A+A Datum

28. května 2009 0:21

Jonatánku, ty jsi poklad A s tím ožužláváním krku to děláš moc dobře!

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Tak konečně

Modrý kocouř.cz (c) 2024