24. května 2009 |
Bertrand |
1 025 480 715x / 7xJak si mí dvounožci pořídili myš
Tak aby bylo jasno. Já s tím nesouhlasím, nelíbí se mi to a jsem všemi drápky proti. V ocelotáriu se prostě myši pěstovat NEBUDOU.
Že má panička nejapné poznámky, to jsem si už zvykl. Poslední dobou je ale měla extranejapné. Hráli jsme třeba výbornou společenskou hru „Vidím tě a ty mě ne“, já ležel pod postelí, panička seděla přikrčená za křeslem, hra se dostávala do nejvyšších obrátek, protože už půl hodiny se nikdo nepohnul, a panička se najednou zvedla a povídá: „Mě už ty tvý hry nebavěji.“ Jindy jsem ji opakovaně lovil, zatímco z křesla sledovala televizi, a ona zas, že prý má už ruce celé pohryzané a že na takový lovecký hry bych měl mít zvířecího parťáka. Fajn, pomyslel jsem si, pořiď parťáka, budu lovit parťáka.
No a jednou si tak chrupkám na křesle, páníčci někde pryč, takže klídek, žádný „slez z toho svetru nebo na něm budou zas černý chlupy“, když tu slyšim, že se něco děje. Když mý ušiska něco zaslechnou, mám ještě spoustu času protáhnout se, skočit z křesla, otřít si o něj bradičku a pomalu se odebrat do předsíně vítat příchozí. Dvounožci tentokrát vtrhli dovnitř s přepravkou v ruce, odložili ji v malém pokoji a začali mě hladit vysvětlovat mi, že jsem jejich nejmilejší kocour. A to je mi podezřelá péče, pomyslel jsem si, v tom bude někde zrada. A taky jo.
„Píííísk,“ ozvalo se z přepravky. Hnedka jsem k ní přiskočil a koukám dovnitř. Šmrdolila se tam taková šedá, pěkně vypasená myška, pištěla a chtěla ven. „Pchchchchchchá!“ povídám, spolknu tě i s ocáskem. „Bertrande,“ povídá panička, „to je Vilík a bude tu s námi bydlet.“
Hned jak Vilíka pustili z klece, přiskočil jsem k němu a zašeptal mu do ouška, ať sssssssse tady moc nezabydluje, že sssssssssvět je krutej a mohlo by ssssssssse mu tu něco ssssssssstát.
Myšák si asi řekl, že si místo svého skonu trochu prohlédne, a začal mi obcházet po ocelotáriu. Chodil jsem za ním jak černý stín a přemýšlel, odkud ho ochutnám, když najednou koukám, že dostal od paničky mističku s granulkama. Sledoval jsem, jak se mi nádivka pěkně cpe, jenže tu se myšák otočil a proběhl kolem mě do velkého pokoje.
Letěl jsem samosebou za ním, jenže když už jsem ho skoro měl, dvounožkyně ho čapla ze země a já klapnul čelistma naprázdno. A zas byly poučky. Vilík je malej, Vilík je hodnej, Vilík se tu bojí (sic!), Vilíkovi se neubližuje. Odebral jsem se na proutěný koš s prádlem, posadil se tam co nejpohodlnějc a čekal, než se mi večeře unaví.
Večeře zatím lítala po ocelotáriu, hryzala tkaničky, dupala jak králík a dvounožci lítali za ní, „Vilíku pusť to,“ „Vilíku netrhej,“ „Vilíku tam nesmíš, nelez tam – vylez odtamtud,“ zkrátka zajímavý zápas mezi hloupou myší a ještě hloupějšími dvounožci. Zrovna jsem si něco promýšlel, když tu – jauvajs! – něco mě strašně hryzlo do ocasu. Myšák! Zasyčel jsem jak papiňák a vyrazil na něj. Dup-dup-dup, hnal jsem se za ním. Dupičky-dupičky-dupičky, pospíchal myšák přede mnou.
„Tebe zabiju a ty dva vyhodim!“ řval páníček na paničku. „Totiž obráceně,“ dodal na usmířenou, když na něj panička v hrůze vykulila oči. Myš zatím zvládla bravurní kličku a zmizela mi pod rozkládací křeslo, kam jsem se já nevešel. Uložil jsem se vedle, připraven otevřít tlamu, aby to myš neměla daleko, až vypochoduje ven. Myš se ale rozhodla, že si před smrtí ještě schrupne a stulila se do klubíčka.
Když konečně vyběhla ven, všiml jsem si, že je nějak veliká. Hopsala legračně bokem a ten svůj šedý kožíšek ježila nahoru, až mě to trochu zmátlo a radši jsem se dal na ústup. „Dup-dup-pssssschchééé!“ zdrhal jsem. „Dupičky-dupičky-vruky-vruk,“ hnala se za mnou ta šedá příšera. „Willarde, nech Bertíka, je hodnej!“ ječela panička. „Lítat mi tady nebudou, hajzlíci!“ domníval se mylně páníček. Vběhnul jsem pod postel, myšák za mnou. Sem si lézt nebudeš, ty šedá rachejtle, pomyslel jsem si a hnal ho zase zpátky. Syčel jsem a vrčel, myšák pištěl a kvokal, cédéčka řachala a křupala, jak nám uhýbala z cesty, a páníčkové koukali jak věštící Libuše. Nebylo pochyb, že v ocelotáriu se dějí neobvyklé věci.
Z ničeho nic myšák usnul. Probíhal právě pod židlí, když tu najednou zbrzdil, zastavil se, zívnul, stočil se do klubka a za chvíli nevěděl o světě. Nevěděl ani o tom, že se k němu plíží obrovská a neohrožená šelma. Našlapoval jsem tiše, nastraženýma ušima zkoumal, jestli se nic neděje, čenichem natahoval myšákův pach. Dostal jsem se těsně k němu, zjistil, kde má prdelku, začenichal... HA! Nebyl to myšák!
Dvounožci, třeste se. Boj o ocelotí teritorium začíná!
| O sdílení
Kačaba 1. června 2009 14:37
Jak se Vilík jeví podle tvého líčení, o zábavu v ocelotáriu jistě nebude nouze. Už jen myšákovy slibné začátky "dupičky-dupičky-dupičky" leccos naznačují. :o)) Budete skvělý a sehraný tým. Jen dvounožců je mi trochu líto, ale ono barev na šediny je už velký výběr. Také často navštěvuji drogérii. Bertrande, piš, piš, piš. :o)))
Iva Goli 1. června 2009 11:36
Super správa o vývoji krízovej situácie v ocelotáriu :))))))))) Už sa neviem dočkať ďalších správ o prerode myšiaka na kocúra:))))))))))))
Axi 31. května 2009 23:07
Prostě super!!! :-))) Zatím jsem moc kočičích deníčků nečetla, ale nejspíš s tím (pro zahnání špatné nálady) začnu! :-))) Ten humor v příběhu a moje velká představivost způsobily nečekané otřesy smíchu, které nevím, jak budu sousedům vysvětlovat :-))
Sylvie 31. května 2009 23:05
Tak jsme se zase lamali smichy v pase.... :-)))))))))))) Bertrande PIS CO SE DEJE DAL........ moc se tesime :-)
kočkamňau 31. května 2009 11:49
Jééééé, jééééé, dobrodružství s Bertrandem, smíchy se kácím. Ale, co je šedá myš Vilík zač, je to činčila?
Max Mourison + Fifu Tříbarevka 31. května 2009 9:41
Bertrande, Pat má Mata, Bob Bobka, Laurel Hardyho, Simon Garfunkela, Smoljak Svěráka, Čuk Geka, Kotvald Hložka, Simír Bena... a ty bys byl bez parťáka? To přece nejde! A my se, doufáme, můžeme těšit na dvojnásobnou porci ocelotomyších dobrodružství!
Luci + 4 31. května 2009 0:15
Bertrande? Díky Zlaté knize už je známo, že Vilík není myš.... Nemohl bys prosím napsat, jak pokračuje boj o ocelotárium? Nenapínej nás, tvé deníky jsou živá voda smíchu a dobré nálady.
Alča 29. května 2009 14:18
Dup-dup-dup, hnal jsem se za ním. Dupičky-dupičky-dupičky, pospíchal myšák přede mnou.
Jsem to četla snad 100x a vždycky mě to rozesmálo. Jsem zvědavá na další story s Vildou:-))
Maxík 29. května 2009 11:25
Bertrande, při tom tvém zápisku jsem si vzpomněla na M. A. S. H. Tam se protivný major těšil na nového doktorka, rovnou po škole. Chtěl si ho pěkně vychovat. Jenže z letiště si ho přivezl dvounožec, charakterem dost podobný tobě a z mladého doktora byla téměř "Bertrandova" kopie. Jen začněte kout pikle. V myšooceláriu bude veselo:)))))) Ale všeho s mírou. Ať neztratíte otvírače konzerv. :))))))
Minda 28. května 2009 12:13
Betrande, tvoji páníci tedy musí být hodně otrlí a kočkomilní, když si po
zkušenostech s tebou pořídili ještě Vilíka :-))
Cecil 28. května 2009 11:46
Bertrande, to mi nedělej. Myslel jsem, že panička chytla od vlčice psotník. Smála se až hýkala a při tom si utírala slzy.Četla Tvůj deníček a já myslel, že je po ní. Ještě ji budu potřebovat. Zdraví Cecil z FM
adelnik 27. května 2009 10:14
Bertrande, to je skvělé, že máš parťáka. Taky jsme kocourkovi američanovi pořídili britskou kamarádku. Každý má sice jiný přízvuk, ale rozumí si :-)
Francisco Goya 25. května 2009 18:25
Hele Mufe, kyselý hrozny!!! Závidíš, že má Berťas kámoše, co???
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Laďka a smečka (24. května 2009 15:03)
Kočkožrout 25. května 2009 13:23
"Dupičky-dupičky-dupičky"...to je roztomilý. Sire Bertrande, máte mou poklonu. Skvělé. A Vilík je sladkej.
April 25. května 2009 7:20
Hezký Bertrande, tak máš doma myšáka na vychování.. to se maj dvounožci na co těšit, ánžto je mi jasný, že tvou výchovu Vilík nezapře :-)
Muff 25. května 2009 0:23
Já jsem sice svůj komentář odtlapknul dvakrát pouze omylem, ale aby to plně vyjádřilo mé pocity, musel bych ho odtlapkovat ještě asi tisíckrát! Nechápu, že se tady všichni na šedou myš tak těší. Mě by víc potěšila výběrová šunka...
EvaNo 24. května 2009 23:04
Chi, chi, chi.........."domníval se mylně páníček" :-)))))))))))))))))))). Tak to je bomba. Ale Bertrande, ve dvou se to lépe táhne a už teď se těším na další zápisky
Milena 24. května 2009 21:48
Milí Bertrande a falešný myšáku, moc se těším na zmíněný boj o ocelotí teritorium a hlavně na další deníčky. Teď tedy určitě bude co psát!
Silvie OK 24. května 2009 17:56
HA! Nebyl to myšák!
:o))))))))))))))))))))))))))))
Laďka a smečka 24. května 2009 15:03
MY CHCEME FOTKY!!!! MY CHCEME FOTKY!!!! MY CHCEME FOTKY!!!! MY CHCEME FOTKY!!!!
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Francisco Goya (25. května 2009 18:25)
beta.1 24. května 2009 13:18
ještě dodatek, největší hrůzu prožívá určitě Muff, ale také si zvykne:-)))))
beta.1 24. května 2009 13:16
Hrůza tak ti nasadili do tvého území vetřelce, no to je vrchol:-)))), ale neboj bude dobře a já se těším na tvé zápisky, které určitě budou nyní dvojnásob akční. Už se chechtám předem:-))))))))))))))
Luci + 4 24. května 2009 13:12
Muffe, klid....utvoříte s Bertrandem a myší...é, Willardem šelmí smečku a konečně to dvounožcům vysvětlíte, čí je území! (Jo, jo, opět se potvrdila pravdivost výroku jedna kočka vede nevyhnutelně k další.... :-))) )
Muff 24. května 2009 13:07
Mně je jedno, jak se ta myš jmenuje a co je zač. Hlavně když mi nebude jezdit do muffária. Jeden Bertrand na pokaženej víkend stačí, jestli přijede ještě něco navíc, můžu rovnou emigrovat (k Lidušce a Máše za plot, samozřejmě).
zumička 24. května 2009 13:04
A je to tady Bertrande! Dělba území kvůli sobecké závislosti na celistvosti lidstké pokožky! Ona si panička myslí, že už nebude mít ohlodané ruce, viď? Ale bude, sice míň, ale bude. Známe, známe....
Betty 24. května 2009 11:56
Jé, Bertrande, co ti to teda dvounožci nasadili do Ocelotária? Ale ať je to co je to, kámoš se vždycky hodí. Až se dáte dohromady, budete vyvádět ještě větší rošťárny než ty sám do teď. Jestli zatím tvoje kousky dvounožci vždycky přežili, tak teď když na ně budete dva, to budou mít opravdu těžké. Už se těším na další deníčky o akcích dvoj komanda Ocelot & comp. :-)))))
Luci 04 24. května 2009 11:41
No to je bomba!! Bertrande, ty máš kámoše? Tak jestli doteď byly Tvé zápisky úžasným zdrojem smíchu a dobré nálady, tak teď budou dokonalou komedií s předem jasnou nominací na Oscara. Piš, piš, piš, nebo tě sní....no Vilík asi ne, když není myš.
Muff 24. května 2009 11:24
Mně je jedno, jak se ta myš jmenuje a co je zač. Hlavně když mi nebude jezdit do muffária. Jeden Bertrand na pokaženej víkend stačí, jestli přijede ještě něco navíc, můžu rovnou emigrovat (k Lidušce a Máše za plot, samozřejmě).
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
