Jednoho dne se páníček vrátil domů s lákavě vypadající krabicí. Musela být stráááášně těžká, soudě aspoň podle toho, jak páníček po zdolání schodů do našeho bytu funěl. Postavil ji před stolek s televizí a se zarputilým výrazem hlavního domácího technika nás všechny vyhnal do vedlejšího pokoje. Včetně paničky, která byla jediná, kdo ve vedlejším pokoji skutečně zůstal aspoň několik vteřin. I ta však za okamžik přispěchala k nám, zřejmě na páníčkovu laskavou výzvu „Nestůj tam jak dřevo a poď mi sem s tím pomoct, když mi to tady celý padá!“
To co padalo, bylo video, které se původně ukrývalo v nové krabici, polička v televizním stolku, na kterou chtěl páníček video umístit, a Willard, který na poličce seděl a všechno kontroloval. „Tohle podrž, nepleť se, jak to držíš, ženská zatracená nemůžeš uhnout,“ řídil páníček činnost, během níž se pokoušel polechtat video zezadu nějakými kabely. Vůbec mu to nešlo, protože kabel mu neustále chtěl zapadnout do takového malého otvůrku ve videu, a kdybych ho tlapkou nepoplácával, jistě by páníček video ani nepolechtal.
„Že on je tam ten – černej hajzlík!“ zaburácel páníček a hnedka paničce poručil, ať okamžitě všechno pustí a vyhodí odkudsi jakéhosi záškodníka, jinak by tento mohl přijít o hlavu. „Kvíííí!“ zařval Willard, kterému panička málem pustila video na hlavu, a prchal pryč. Jak sebou panička leknutím škubla, police, kterou páníček velmi obratně nasadil na původní místo, opět spadla a tentokrát krásně křachla o dévédéčka, která odpočívala pod ní. Ve chvíli, kdy se páníček rozhodl, že takhle to nepůjde a že oba kocoury vyhodí z domu, byl Vilík neznámo kde a já dění sledoval škvírou ze svého úkrytu.
Páníček se rozhodl, že celý televizní stolek odstěhuje od stěny, aby měl dost místa k manipulaci. „Cililink! Cililink!“ začalo to zvonit za odšupovaným stolkem. Vykutálely se odtamtud hned tři míčky s rolničkou, dva bez rolničky, čtyři náplně do propisky, jedna vatová tyčinka a jeden blíže neidentifikovatelný huňatý šedý předmět, který radostně lítal mezi nenadále objevenými míčky a nedbajíc nebezpečí, obratně proskakoval mezi páníčkovýma rukama, které odsouvaly stolek. Páníček mezitím paničce doporučil, aby někoho někam zavřela, když se to však chystala provést, zjistila, že v jejím zorném poli se nalézá pouze páníček, který by si však zřejmě nepřál být nikam zavřen.
Konečně páníček, který mezitím posunul i konferenční stolek, obě křesla a jeden z reproduktorů, aby měl dost prostoru, začal pociťovat mužné uspokojení z dobře prováděné práce. Pohledem na zadní stranu videa zjistil, že pro jeho zapojení potřebuje jiný kabel, a s očima upřenými na video po něm hmátl stranou do míst, kde očekával krabici od videa.
Jakmile se jeho ruka prostrčila dovnitř škvírou, kterou jsem sledoval dění okolo, a začala nade mnou nadzvedávat střechu, zavrčel jsem vztekle a v obraně svého nově nabytého pelíšku se páníčkovi zakousl do předloktí. Zatímco řval leknutím, pomalu jsem vylezl, když pak řval bolestí, odešel jsem pryč, a když konečně přišly na řadu výhrůžky, byl jsem už neznámo kde.
Páníček konečně video zapojil, dévédéčka i videokazety urovnal do několika komínků a jal se nábytek stěhovat na původní místa. Viděl jsem, že při tom potřebuje obě ruce, takže jsem si bez obav sedl vedle a sledoval, jestli páníčkům něco nedojde. Nedošlo.
Teprve když bylo všechno na svých místech a páníček, vyplýtvav veškerou fyzickou energii, se vzmohl pouze na výhrůžné a mnohoslibné pohledy směrem k černé šelmě, začla mít panička jisté podezření. Taky páníček, který dálkovým ovladačem šteloval video, nastražil uši. „Není to rozbitý?“ ptala se panička. „Nějak divně to píská.“ Páník přistrčil ucho k videu a poslouchal. „Ale jako by to šlo tady zezdola,“ pravil zamyšleně. Pískání vycházelo opravdu od spodní police s dévédéčky a kazetami. Ty se navíc začaly náhle sesouvat ze svých vysokých komínků, padaly přes sebe a bortily páníčkův přesný systém jejich uložení, na kterém si tak zakládá, a najednou se mezi nimi objevila šedá ouška.
„Zabiju!“ znělo nám v uších, když jsme s Willem letěli raketovou rychlostí do druhého pokoje.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?