Nechci

"Přivezeme ti kámošku... moc prima kočičku..."
???? Střelím po dvounožce pohledem.
"Je to moc milá kočička... bude si s tebou hrát... ona si moc ráda hraje..."
Nechci.
"Že na ni budeš hodná?"
Probodávám dvounožku svýma očima. Nééé. Nechci. Néééchcííí. Rozumíš?
"Víš, ty se tady nudíš... jak tu někdy běháš sama a nemáš si s kým zablbnout..."
Nechci!! Já se nenudím, já si procházím revír, sem tam si ho přesprintuju. Ale vím o někom, co se asi nudí doopravdy. Cos to tady včera povídala, že večer padáš na hubu a nemáš ani chvilku času pro sebe? A ono ti nastačí, že máš doma úžasnou, vychovanou a rozumnou kočku? To mi tu chceš nastrčit nějakou poběhlici? Tak to bych si na tvém místě rozmyslela. Já ti ukážu nudu...
"Nééé, Minys! Tady na ten koberec nééé... To nemůžeš jít na chodbu? Tady se to tak blbě čistí..."
Vítězně zírám na chuchvalec před sebou. No, povedl se. Dalo to práci, ale je to úctyhodné. Co to říkala? Na chodbu? Ale jo, jak je libo. Snad ještě něco vyprodukuju.
"Nééé... šmarja, ty snad vybleješ vnitřnosti. Není ti nic? Nejsi nemocná?"
To víš, že jo. Z těch tvých pitomých řečí. Makej, ať se nenudíš.
Čímpak bych ji ještě zaměstnala? Hrabejte, pacičky, to chce trochu posypu na dlaždice... víc posypu... no to bych si packy uhrabala, pořád je toho víc uvnitř, než venku. Ale to nějak vymyslíme.
"No to snad ne... ty prase! Ona se vyčurala ven! Já ji tam fakt dám ty dvířka... mě to nezajímá, že tam nevleze... ji zalepím prdku a bude... černošku na ten úklid... a to je jen jedna... se na to..."
No konečně ti to dochází. Tohleto nemáš zapotřebí. Vždyť jsi to sama posledně povídala dvounožci, jakou to dá práci, vychovat kotě. Kromě toho teď víš zcela jistě - já tu nikoho NECHCI.

Foto: trucuju

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama