Tak tu jsem:)

Jmenuji se Čertík a jsem typický zástupce řad koček venkovských. Tedy aby bylo jasno - panička mě dostala od slečny, která nás chovala v bytě, ale já to rád i venku. Paničky maminka zezačátku prohlašovala, že kočka jí dovnitř nesmí! Že je to tvor venkovní a basta... Haha, jakmile mě uviděla, bylo jasné, že ze svých nároků sleví. Takže abych se lépe představil - maminka je černá, já také, ale občas na sluníčku probleskuje i zrzavá a mourovatá (tedy jsem zajímavá směska). Žiju v novém domově společně s nevlastním bráchou Filipem, který je o měsíc starší, je taky černý, ale povahově se lišíme jako černá a bílá barva. Já miluji drbání a hlazení, on jak kdy, ale spíše ne. Lidmi trochu pohrdá, ale jak jde o žrádlo, jsou jeho nejlepšími kámoši. Narozdíl od něj se nebojím našich psích spolubydlů - Blacka a Vanilky. Není přece nic fajnovějšího, než se k nim stulit a být pod jejich ochranou... Ale to Filip nechápe...
A jsem taky vychovanější. Dneska se \"brácha\" zase předvedl. Moc dobře vím, že vevnitř můžu jen do kuchyně a chodby a ostatní místnosti jsou pro mě tabu. Filip by to měl vědět taky, ale...
Panička zapomněla zavřít dveře do obýváku. Fíla místo misky (blázen, to neví, že mu to všechno sním?) šel zkoumat, co se tam ukrývá. Panička na to skoro hned přišla a trochu zuřila. Naháněla ho po celém zbytku bytu, ale Filip dělal, že neslyší a utíkal jí. Pak se naštvala a když byl v její blízkosti, klepla ho rukou po zadku. \"Brácha\" vystřelil naštvaně zpět do kuchyně, protože to bylo na něj už moc, za to mu to nestálo, aby dostal ještě na zadek. Ale jelikož je to umíněný a trochu namyšlený kocour, tak než panička doběhla zpět do kuchyně, vykadil se jí uprostřed místnosti. No to jste měli vidět, jaká to byla scéna. Prý to udělal za to, že ho nenechala šmejdit. No řekněte, není to trouba?

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama