Zdar kocourci a kočičky,
nerad se chlubím, ale musím vám napsat, jaké hry jsem se naučil. Mým nejoblíbenějším objektem se ukázala být myška s krásně barevnými pírky, která se dá bezvadně nosit v tlamičce a na kachličkách v koupelně parádně klouže. Dvounožce jsem zaměstnal házením, někdy ji i přinesu, ale hlavně se bavím strkanou pod pračku. Až myšky dojdou, vymňoukám si jejich vytažení z pod pračky. Taky musím podotknout, že ta pírka nejsou moc trvanlivá, takže myšky jsou jich velice rychle zbaveny. Venku na dvorku jsem u vytržení ze všeho, co se hýbe, a moje lovecké schopnosti jsem vypiloval k dokonalosti. Brouci, pavouci, mravenci, ti všichni přede mnou prchají... Taky krabice jsou super hračky, dvounožec mi vyrobil z jedné domeček a já jako správná kočka lezu dírou tam a zpět, někdy si poponáším celý domek, abych posílil kondičku.
Pak mi dvounožci přinesli nějakou šustivou věc, která se zdála neškodná, ale když jsem zaútočil, hrozivě se pohnula a zašustila. Sebral jsem všechnu odvahu a opatrně ji zkoumal všemi smysly, hm, dá se to prolézt, něco mi říkalo, že nepřítel jen blafuje, a tak jsem mu dal co proto... Nejprve utok z první linie, pak ze zálohy a nakonec i shora, jistěže kapituloval. Někdy mi požírá myšky, ale já mu je vždycky vyrvu ze spárů a pocuchám mu fasádu. To je asi tak vše, zdraví modroočko Alex
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?