27. ledna 2010 |
Bertrand |
1 025 480 715x / 1xJak Willard pořádal autogramiádu
Každý máme nějaké přednosti. O mně kupříkladu panička tvrdí, že jsem absolvoval střední školu kočičího zlobení, univerzitu rozbíjení věcí a postgraduální studium překážení ve dveřích. Willard narozdíl ode mě tak pilný student nebyl a skončil pouze s maturitou polehávání a rozvalování. Zřejmě proto, aby mě aspoň v něčem trumfnul, dal se na dráhu rockového zpěváka.
Jak všichni dobře víte, já osobně tíhnu spíš k opernímu zpěvu, obzvlášť při cestování. Willard se ale naučil kombinovat vysoký ječák s hlubokým brumlákem a musím uznat, že jeho vystoupení bývají opravdu velkolepá. Zpočátku koncertoval jen zřídka, ale od té doby, co se mu podařilo proskočit otevřeným oknem na střechu a svým strhujícím zpěvem uchvátit všechny kočičí dámy v širokém okolí, rozjel si slušnou kariéru.
Jeho památné vystoupení na střeše navštívila i dvounohá fanynka, která vycházející rockovou hvězdu chytila do náruče a dlouze jí domlouvala, ať na sebe dává pozor a neleze z okna. Willard byl tehdy ze svého zpěvu a pachových vzkazů od čtyřnohých obdivovatelek natolik uchvácen, že bez dvounožčina zásahu by ze střechy klidně skočil do tušených rozevřených náručí rozvášněného davu.
Od té doby vzrostlo Willardovo pěvecké sebevědomí a začal pořádat pravidelná turné. Začíná obvykle předkoncertem na chodbě, pokračuje meditativním přednesem za dveřmi páníčkovy pracovny, a když tento nadšený posluchač nevydrží a vyběhne vstříc svému hrdinovi, předvede Willard strhující sólo na kuchyňské lince. Turné většinou končí tesknou baladou pro komorní publikum pod paniččinou postelí, kam se snaží bez vstupenky prolézt i páníček. Třikrát do týdne pořádá Will dokonce dvouturné, při kterém svá pěvecká čísla zopakuje ještě jednou mezi třetí a půl pátou hodinou ranní.
Jako každá hvězda musí Willard taky občas povzbudit nadšení svých fanoušků nějakým tím autogramem. Paničce se kupříkladu podepsal na tašky a na polštář, páníčkovi na deku a na boty. (Což páníčka vytočilo skoro tolik, jako následná paniččina poznámka, že ty boty nepáchnou o nic víc než předtím...) Zatímco však dvounožkyně nese Willovy hvězdné manýry vcelku dobře, páníček mu jeho úspěch závidí a kouká, jak by mu koncerty překazil. Není proto divu, že si Will najal ochranku. Za část hovězí kapsičky ho hlídám doslova na každém kroku.
Onehdá se kupříkladu přihodilo, že paničku v noci vzbudil takový švrnkavý zvuk. Rocková hvězda v drahém levhartím kožichu dávala právě podpis kousku podlahy u paniččiny postele. Dvounožkyně se převalila na břicho, natáhla k levhartímu kožichu a ve chvíli, kdy ho popadla za ušima, ucítila na zádech měkký dotek ocelotích tlapek. Tlapky jí pomalu přešly po páteři nahoru a zastavily se u krku. Pak měla dvounožkyně pocit, že jí za krk dýchá kočkovitá šelma, připravená ji zardousit. Pustila proto šedý kožíšek a přiložila si ruku ke krku. Drcnul jsem do ní hlavičkou a začal pochvalně vrnět.
Šedý rocker získával na popularitě. Autogram z něj vymámil i květináč, předložka před vanu a stěna v obýváku. Zvláštní autogramiádu uspořádal Willard v paniččině pracovní kabele. Když odtud o dvě sekundy později odcházel, strhl se křik jedné rozvášněné dvounohé fanynky. Její běsnění moc pobavilo páníčka, který se jí se založenýma rukama vyptával na nejrůznější okolnosti. Zajímalo ho kupříkladu, kdo chtěl mermomocí druhého kocoura, kdo se ho zastával, že za to nemůže, a kdo tvrdil, že přece stačí některé věci vyčistit. Panička místo odpovědí jmenovala nejrůznější předměty, které tahala z kabely a které Will stihl označit svým rozmáchlým podpisem profesionála.
Páníček se bavil čím dál víc a obzvlášť ho rozesmívala slova jako „moje klíče“, „můj diář“ či „moje občanka“. Úsměv mu poněkud ztuhl, když se ve výčtu objevily doklady od auta, ale hned se zase rozveselil, neboť vzpomněl, že techničák je zatavený v omyvatelném obalu. Panička mu však jeho chvíli radosti záhy překazila. „Techničák jo, ale emise ne. A až tě s tím chytěj policajti, tak tě rovnou zavřou za pašování biologickejch zbraní,“ pravila mu láskyplně.
Před náhle běsnícím páníčkem jsem chtěl Willa ochránit, ale jak jsem k němu běžel, něco mě praštilo přes čenich. Začuchal jsem směrem ke svýmu pelíšku a zhrozil jsem se. Skvěl se na něm strašlivý pachový nápis „Tady je Willardovo, bejby. Oh yeah!“.
Jakmile jsem rockera našel v jeho nevábnym pajzlu pod psacím stolem (v tu chvíli už notně popsaným jeho písmem), přidusil jsem ho pod krkem a nabančil mu přes čumák Žádný hvězdný manýry v ocelotáriu trpět nebudu.
Foto: K životu rockových hvězd patří i rauty po koncertech...
| O sdílení
Luci + 4 12. října 2010 0:36
Bertráááándééééééééééééé....ježišmnaurjááátojetifaktjednožebeztvýchzápiskůhynemeastrádáme????? Jeden!!jeden zápiseček...rozvernej, šelmí, kocouří...jeden zápiseček...no tááák...já vim, že jsi hrdá šelma, ale přece se nenecháš prosit.....
Laďka a smečka z Kršovky 8. října 2010 19:09
Betráááááááááándéééééééééééééééé!!!! Willááárdééééééééééé!!!!!!! Kdestééééééééééééééééééééé????????????????? Přijďte potěšit naše srdce, které pokrývá povlak podzimních depresí... Prosíííím, prosííííím...
Matylda 2 1. října 2010 13:34
Tak já teda nevím, Betrande a Wilarde, ale musím vám oběma říct, že na nás na MK naprosto prdíte... a je mi z toho smutno, asi nejen mně, ale asi mluvím ganz za všechny... Víš, co jsme se naklikali od ledna doteď na Tvůj deníček a pořád NIC???????????? Onehdá jsi psal, že vaši doma nemaj na PC, tak hoď tu číslo účtu a my se vám složíme bo tu dříve pojdeme smutkem... Prosííííííííííííííííííííííííííííííííím...
čert.cz 8. září 2010 23:31
Ocelote vyslyš naše volání !!!
Luci + 4 8. září 2010 18:31
Bertrandééééééééé...pomooooc...abstinenční příznaky nabývají na síle...bez Tvých úžasných jedinečných vtipných veselých deníků hynu a chřadnu a Mk není tím, co býval....seskoč z větví pralesních a něco napiš....prosím...
Luci + 4 8. srpna 2010 0:58
Bertrande? Teda jako já vim, že votravovat šelmí výsost se nemá, ale....fakt bys už nemohl něco nadrápnout? Chybí, moc (asi nejen) mě chybí tvé úžasné, originální a (naštěstí) nenapodobitelné zápisky, víš?
Matylda 2 11. června 2010 14:11
Ach jo, Bertrandíčku náš drahý... nejenom, že venku je tropické počasí a žísníme, tak ještě více žízníme po Tvých zápiscích... prosííííííííííím, už nás tolik nemuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuč, auuuuuuuuuuuuuuuuuu...
Matylda 2 19. května 2010 13:44
Juuuuuuuuuuva, to mi spadl šutrák ze srdce... že hoši milení chlupatí sladcí žijete a dýcháte... No je to absťáááááááááááááák od ledna nevědět NIC od Bertrandíčka a Willíka... tak se fakt už dost hodně těšíme, jsme smutní a zalití tady na Slezsku, vlastně vám v Olomouci taky teče Morava, doufáme, že vás nezalilo... tak nám přines trošku sluníčka svými skopičinami... pa pusu Matylda s dvounohou
Luci + 4 16. května 2010 23:13
Bertrandééééééééééééééé...ty žiješ?? Hurá!! Simtě, zrovna ty, ocelote, šelmo šikovná, si neumíš poradit s lovu neschopným páníkem??Packa drápalka, tlamka kousalka, několikrát zopakovat a uvidíš, jak bude hbitě lovit :-)). To doufáme, že se brzy zadaří a napíšeš!!Se již MOC těšíme!!Pozdravuj Willarda a dvounožkyni...no, dvounožce taky :-)
Bertrand 16. května 2010 22:48
Piškote, já bych sem hnedka něco napsal, jenže mi chcípá počítač a páníček ještě neulovil nový. A navíc musim masakrovat Willarda.
Luci + 4 12. května 2010 16:51
Bertrandééééééééééééééééééééééé!!! Kdéééééé jsíííí, mňauláčku můůůůů??
Piškot Pišutka 2. května 2010 23:20
Bertrande, hele, nejsem nejapnej kocour a nechci klást nejapné dotazy, ale nemohl bys tak nějak zase něco nadrápsnout?? Už dlouho jsem neslyšel hýkat. Holku. Moji. Velkou. Smíchy. Nad tvým deníkem.
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Luci 04 (27. ledna 2010 21:37), Luci + 4 (12. května 2010 16:51), Luci + 4 (16. května 2010 23:13), Luci + 4 (8. srpna 2010 0:58), Luci + 4 (8. září 2010 18:31), Luci + 4 (12. října 2010 0:36)
Silvie OK 26. dubna 2010 18:19
Bertrande, šup šup, koukej nám něco nadrásat, ať nám zvedneš náladu! :-) A Willardovi to prosím také vyřiď :-)
Jarka 16. března 2010 19:48
Bertrandíčkůůůůůů ozvi se !!!!!!!!!!!!!! Ty snad ani nevíš, že jsi zase vyhrál!!!!!!!!!!!!!!!
Heluška 6. března 2010 0:00
K neovladatelnému smíchu dovede i na půl zemdlenou studentku, která místo toho, aby šla spát, protože ji čekají dlouhé studijní dny šla spát, čte, čte a čte..
Matylda 2 2. března 2010 23:58
Bertrandíčku a Wilíku, zlatíčka naše milovaná, prosíme moc a smutně koukáme, ať už nás nenecháváte tak dlouho "na suchu" a dejte vědět - jak se Wilík otřepal po šmik fik atd... Mooooooooooc nám chybíte. pa Matylda
janina.z 4. února 2010 15:08
:-))))))))))) Nemám slov!! Jen obdivuji dvounožce:-))
Iva Goli 3. února 2010 8:22
Tá depresia s ktorou vstala do zimného rána sa rozplynula ako para nad hrncom - chalani, ste najsamsuper terapia:))))))))
Raika 3. února 2010 7:48
Tyhle komentáře už žádným superlativem nepřebiju, nicméně "palec hore", moc jsem se nasmála :-)))))))
BlackOrchid 2. února 2010 19:57
děkuji za další úžasný zápisek. Nádherně napsáno!
Sylvie 2. února 2010 19:23
Perfektni :-)))))))))))))))))))
Marki 2. února 2010 14:14
Toto nemá obdoby, takovéto dárečky a takhle krásně napsaný deníček...
Panička je prostě taky frajer :-)))
tasma 2. února 2010 14:09
Skvělé! Ty pudeš, Willarde! Ty asi brzo pudeš! ;o))))
Milena 2. února 2010 11:51
Bertrande tvoje deníky jsou úžasné. Obdivuji trpělivost a pozitivní přístup tvých dvounožců. No a hlavně jsem víc než nadšená a spokojená z toho, že si tvoje dnounohá našla trochu víc času, aby tobě i Willovi s deníky malinko pomohla a nám čtenářům jste tím projasnili chmurné zimní dny. Smíchu není nikdy dost a s vaší rodinou fakt sranda je :-) Dík za to.
KOČKAMŇAU 2. února 2010 11:38
jak hypnotizujícím pohledem kouká levhart na chlebíčky, achjéééééé, to je zase povídání, až slzím.........................
Kačaba 2. února 2010 9:12
To nemá chybu! Stírám slzy smíchu a je mi blaze. Tvoje zápisky jsou balzám na duší, ty naše milovaná šelmo v ocelotím kožichu. :o))
Interima 2. února 2010 8:21
Tímto se přidávám k hýkání smíchy ostatních - já se nemůžu ani nadechnout!!!!!!!! :-))))))))))))))) A Willarda chce Šer Chán do kapely, pod jedinou podmínkou, že autogramiádu bude pořádat zvlášť ;-)
LA 1. února 2010 10:01
Chlapci, máte velice trpělivé a odolné dvounožce. Važte si jich. Úžasné příhody.
Sherlocková 27. ledna 2010 21:48
Musím se přiznat, počůrala jsem se smíchy. :( Doufám, že mě nikdo fik-fik vyhorožovat nebude. Děti sice nepálnuju, ale co kdyby?
Luci + 4 27. ledna 2010 21:37
Skvělý. :-)))))))))))))))))))))))))))))))))))
Jarka 27. ledna 2010 20:27
Bertíčku, u vás je ale veselo. Panička i páník jsou zřejmě zvláště odolní jedninci. A ještě to s takovým nadhledem sdělit pro zábavu ostatním, to si zaslouží poklonu.
April 27. ledna 2010 20:00
Willarde, Bertrande, dvounožci... to nemá chybu :-))))))))))))))
ilias od Fifu a Blacka 27. ledna 2010 12:44
Ach, levhartíčku, necítím se býti věštkyní, nicméně v blízké budoucnosti zřím chlapíka v bílém plášti, kterak bere do šikovných rukou nástroj z kvalitní chirurgické oceli a zkušeným pohybem dělá šmikfik :-))))
beta.1 27. ledna 2010 12:29
No to mám dneska krásný, ba přímo přenádherný den!A to díky tobě Bertrande, jak perfektně s jemným humorem dokážeš popsat Willardova alotria!Moc se bavím díky za rozesmátý den:-)))))))))))))))))))))))))))))
Kočkožrout 27. ledna 2010 12:09
Néééééééééé, to snad není možný, s jakým humorem dokážete mistře Bertrande sepsat, v danou chvíli, asi ne příliš veselé konání kočičího
puberťáka. Mladej asi brzo pojede.
Alča 27. ledna 2010 10:08
:-))))))) to nemá chybu
Matylda 2 27. ledna 2010 8:58
Uááááááááááááááááá, uf, celá pusa mě bolí od smíchu :-))). Ať žije WIllard... toho bych taky přetrhla minimálně na dva skorobriťáky :-))). Páníčci nebudou Willa obírat o jeho drahokamy? To jsou fakt tedy dobří s tou trpělivostí... Nový bejvák a už tak pročůraný :-)))))))))))))))))). Jste hoši super! A vaši pánící ještě více!
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
