Mňautobografie pana Profesora - Nativita

9. 7. 2010 13.20
Jsem roztetelenej kocour. Tetelím se nadějí. Tetelím se nadějí a radostným očekáváním. Holky šly na houby. Šly na houby už počtvrté. Třikrát nic nepřinesly. Prý nic neroste. Prý není v lese ani prašivka, natož hřib nebo křemenáč. Je prý sucho. V lese. V mojí tlamce teď taky. Vysychají mi chuťová čidla. Nedočkavostí. Abych je aktivoval a zvlhčil, hlídkuji na okně. Vyhlížím. Zároveň na sklo čichovým čidlem píši základní poznámky k zásadnímu spisu na téma Kdo si počká, ten se dočká aneb Království za řízek. Houbovej.

15.45
HA!! Vidím je!! Vylezly z lesa. Začínám na okně tančit oslavné rituální uvítací tance. Napínám zraková čidla a snažím se dohlédnout, co mají v košíku. Chuťová čidla začínají produkovat dostatečnou vlhkost. Již se vidím, jak řeknu zlatavé pochoutce Vejdi a neškoď.

15.49
Jsou tady. Slyším je v chodbě. Jsem rozčilenej kocour!! Slyším, že je odchytl kluk Tomáš. Chce vidět, co mají v košíku. TSSSSK! Nevim, co má co hledět do košíku s mými houbami!!!

15.50
A kruci!!Kruci!! Slyším velkou holku. Říká, že nemají nic. Vůbec nic. Prý zlítaly všechna osvědčená místa. A nic. Jsem nevěřícnej kocour!! Nevěřím, že nic nenašly. Nevěřím, že má naděje na chutné sousto uhyne a já s ní.

15.52
Jsem zoufalej. Jsem zoufalej zklamanej kocour. Holka vešla do kuchyně.položila košík. Letěl jsem k němu... Mé nejhorší obavy se naplnily. Košík nebyl naplněn. Košík byl úplně prázdný. Hleděl jsem zhrzeným zrakovým čidlem do košíku. Holka hleděla teskným zrakovým čidlem na mne. Řekla, že fakt hledaly poctivě. Že prostě je moc sucho. Že houby nejsou. Že ji to mrzí. Že ví, že jsem se těšil. Že se taky těšila. A že třeba zaprší a začnou. Růst. Houby. Ve mně taky narostlo. Zoufalství. Vydal jsem kvílivý zvuk. Jasně jsem oznámil, že moje vyhynutí je otázkou krátké chvilky. Holka nezklamala. Ve snaze odvrátit moje vyhynutí přiskočila hbitě k bílé lékárničce a poskytla. Pomoc. První. Mně. Poskytla mi resuscitační pomoc intenzivním přiložením růžových náplastí na má chuťová čidla. Jsem zachráněnej kocour a mohu tedy dál žít. Mohu žít v naději, že se nakonec houbových řízků dočkám...

10. 7. 2010 11.10
Jsem rychlej kocour. Jsem hodně rychlej kocour. Nejsem rychlej úplně dobrovolně, ale okolnosti si mou rychlost žádají, protože i holka si žádá. Žádá si ten plátek masa, který jsem si vypůjčil k výzkumu. Je velkej. Plátek. Špatně se mi s ním běží. Občas na něj šlápnu. Zpomaluje mne to. Holku naopak zrychluje snaha nás – mě a plátek – dohnat. Rychlost holky podnítil i výkřik Marcelky: „Piškotééé, prchéééj, jde po tobě!!“ To mi neříct, tak mě to nenapadne. Prcháme s plátkem velmi hbitě. Cíl je na dosah. Tedy na doběh. Do džungle maliní a kopřiv za kůlnou za námi holka nepoletí. A já budu moci v přírodní spisovně dokončit slibně započatý výzkum.

11.14
Jsem ve spisovně. Přírodní. Mohu nerušeně bádat. Zkoumaný vzorek hodnotím jako kvalitní a lahodný. Uspokojení z výzkumu mi narušuje pouze zvuková kulisa, kterou někde za spisovnou vytváří holka. Vyzývá nějakého oprsklého lupiče, aby okamžitě vylezl. Až vyleze, má se na co těšit.
No. Jsem rád, že mám hodnou holku, která myslí na to, jak potěšit druhé. Zajímalo by mne, co hezkého lupičovi nachystala. Až zpracuji zkoumaný předmět a v meditační, asi dvouhodinové, fázi vyhodnotím výsledky zkoumání, půjdu se na holčino překvápko možná podívat.

11. 7. 2010
Jsem inspirativní kocour. Inspiroval jsem Tsunamissy. Začalo lovit. Myši. Má talent! Má talent a navíc je letos myší poněkud větší než malé množství. Vyhlásili jsme s Tsunamissy soutěž. Soutěžíme, kdo uloví víc kusů, a soutěžíme o největší kus. V počtu kusů vedu 16 ku 11, v soutěži o největší myš vede Tsunamissy, kterému se zdařil pěkný úlovek statného krtka. Tsunamissy bylo ze svého úlovku tak nadšeno, že se hodinu odmítlo od něj hnout, pózovalo a přijímalo obdivné gratulace všech holek a kluků z osady. Ve své ješitnosti tak prošvihlo servírování svačiny a stalo se též inspirativní. Inspirovalo mne k rozepsání spisu Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

13. 7. 2010
Jsem znepokojenej kocour!! Jsem velmi znepokojenej kocour!! Zmizela Kalassymita!!! A kruci! KRUCI!!!

Piškot Pišutka v.t.

Foto: Tsunamissy s vítězným úlovkem – krtkus maximus Šumavus ulovenus.

Sdílejte!  |  O sdílení

14 komentářů

Reklama
Reklama