Jak rostu :)

Musím se pochválit! Začínám být správnou kočkou. I když se samozřejmě umím stále tvářit jako nejroztomilejší koťátko na světě a hojně toho využívám. Má to své výhody. Třeba když jsem už minimálně po čtvrté zvrhla tu úžasnou konvičku s vodou, kterou panička z nepochopitelného důvodu lije k zeleným šlahounům zapíchaným ve velikých kulatých mističkách, zatvářila jsem se tak neodolatelně roztomile, že páníček téměř ani nenadával. Samozřejmě téměř neznamená vůbec, a tak si neodpustil svůj tradiční projev na téma uškrcené kočičky. Ale když jsem si do té vylité vody začala opatrně máčet tlapičky a otřepávat je, a dělat mokré stopičky všude, kde se dalo, ztratil řeč úplně a věnoval se pouze házení zelených papírů do louží vody. Když se nasákly, odešel s nimi páníček někam na chodbu a mě nechal v obýváku, abych pokračovala v započatém úklidu. Jala jsem se tedy vytahovat zelené vytírací papírky z obalu. Bohužel mi to nešlo tak hladce jako jemu. Musela jsem si k tomu lehnout na záda, předními pacičkami si balík papírků přidržet a kopáním zadních paciček vyndávat papírky ven. Páníček moje počínání ale vůbec nepochopil a dokonce si myslel, když uviděl všudypřítomné zelené kousky roztrhaných papírů, že si hraji... že se mu nesnažím pomoct, ale že dělám ještě větší nepořádek. Tedy on neřekl nepořádek, ale slušná kočička jako já takové neslušné výrazy nezná a tudíž ani neopakuje.
Ještě než se pustím do výčtu všech mých kočičích kvalit, musím se zmínit o svém novém postřehu. Vysoký postřeh tedy samozřejmě také patří k mým kvalitám. Tedy, všimla jsem si, že moji páníčci asi trpí nějakou duševní chorobou, nějakými stihomamy z oživlých dárečků nebo co. Je to zvláštní, dáreček je nějaká nepotřebná věc v krabici zabalená do úžasného šustivého papíru, s kterým se dají dělat super věci, ale to už nepochybně každá kočka ví. Tedy není možné takovou krabici uškrtit nebo zabít. Přes to se velice často ptá páníček paničky, cituji: „můžu si uškrtit/zabít dárek?“ A i panička se téměř denně páníčka ptá: „můžu Ti uškrtit/zabít dárek?“ Opravdu mám o jejich duševní zdraví poslední dobou starost. Asi s nimi budu muset zajít k nějakému fundovanému dvounožčímu veterináři.
Tak tedy už se ze mě stává pravá kočka a zjišťuji, že mé dosavadní lumpárny byly jen chabým amatérským výkonem. Třeba přebíhání přes klávesnici mě bavilo jen proto, že jsem to měla zakázané a že mě páníčkové sundávali dolů, a tak jsem dokonale přesměrovala jejich pozornost od rozdělané práce k nejdůležitějšímu a nejroztomilejšímu a prostě nejúžasnějšímu členovi té naší různorodé smečky, tedy ke MNĚ. Nyní jsem ale zjistila, že pokud se tlapičkou dotknu několika čudlíků (kterých, to je tajné) najednou, začne celá bedýnka cinkat a tůtat a to je opravdu moc fajn zábava. Další tajná kombinace způsobí třeba zčernání obrazovky, krásné zvětšení všech obrázků, nebo přibývání písmenek na obrazovce a hlavně rozčilování páníčků a zkoumání tajné čudlíkové kombinace, kterou by vše vrátili do původního stavu. Panička má na notebooku ještě jeden takový čudlík, kterým se jí zamkne hejblátko ve tvaru šipičky, které lítá po obrazovce a dá se bezvadně chytat. To se pak panička obzvláště pěkně rozčiluje.
Nedávno jsem se naučila pít ze skleniček páníčků. To také patří k nejvytříbenějším mravům správné kočky. Vždycky jsem pila vodu zásadně odjinud než ze své mističky. Tu mám jen k tomu, abych do ní házela granulky a tím naznačila páníčkům, že už je voda opravdu hodně odstátá a že by tedy potřebovala vyměnit. Akorát nikdy nevím, co páníčci ve skleničce mají, a tak je nejlepší namočit do skleničky nejprve pacičku, oklepat ji a ochutnat. Pak teprve strčit do skleničky hlavu a dosyta se napít. O lezení páníčkům do talířů a brát si tam všecko, na co mám právě chuť, ani mluvit nebudu. To už umím dávno.
Už také nespinkám tak dlouho a začínám lumpačit dříve a dříve ráno. Většinou vstávám za tmy, páníčkové spí, a tak je musím nejprve vzbudit, aby si to mohli užít se mnou. Panička se moc probudit nedá. Ať dělám, co dělám, ona spí. Jediné, co trochu funguje, je šimrat jí fousky v nose. Páníček je lepší. Stačí ho kousnout do nohy, do ruky, pošimrat ho kdekoli nebo ho podrbat drápkem a je vzhůru. Pak už jen začít řádit, cinkat míčky, šustit papíry, lézt všude, kam nesmím, a shazovat odsud malé i větší věcičky. To páníčka zaručeně dostane z postele, a když je už úplně vzhůru, můžu si jít lehnout a dospat to. Paničku jsem nedávno vůbec nemohla dostat z postele. Páníček byl v práci a panička pořád ležela, ale nespala. Vzbudila jsem jí žalostným mňoukáním a lechtáním fousky v nose, ale z postele se mi jí dostat nepodařilo. Tak mě napadlo, že jí asi není dobře a rozhodla jsem se, že jí něčím udělám radost. Lehla jsem si jí na hrudník a vrněla. To jí dělá moc dobře. Pak mě ale napadlo, že ještě nic nejedla, a šla jsem se jí podívat po něčem ke snídani. Uviděla jsem bzučáka na okně, ulovila ho a donesla ho paničce do postele. Položila jsem jí ho na polštář vedle hlavy, ale ona si ho nevšimla. Tak jsem začala mňoukat a pyšně okolo bzučáka chodit. Konečně si ho všimla a bylo vidět, že má obrovskou radost. Akorát ho nesnědla, asi si ho šetřila na později. Další moje dovednost, která se o mnoho zlepšila, je skákání do výšky. Umím chytit bzučáka v letu metr nad zemí. Vyskočím ze země na stůl a téměř už všude, kam chci, snad se postupem času moje schopnosti a dovednosti ještě zlepší.
Ještě si musím na páníčky trochu postěžovat. Poslední dva dny jsem byla týrané zvířátko. Páníčkové nebyli téměř vůbec doma. A když doma byli, vůbec si mě nevšímali. Měla jsem prázdnou mističku (asi 15 minut) a dva dny nečištěný záchůdek. Včera večer jsem to už opravdu nevydržela a vyčůrala jsem se na sedačku, aby věděli, jaké to je. Panička vypadala strašně srandovně. Stála nade mnou a koukala na mě nevěřícně. Nic neudělala. Za to páníček. Namočil mi do toho můj roztomilý sametový heboučký voňavý čumáček. Následující hodinu jsme uklízeli. Já svůj čumáček, páníček můj záchůdek a panička sedačku.
Doufám, že mi to následující dny páníčkové mnohonásobně vynahradí. Jinak budu nucená kontaktovat spolek pro ochranu zvířat.

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama