Kocourkovy příhody

Milí Modrokocouřáci!
Moje předlouhé odmlčení není způsobeno mnou, nýbrž paničkou, která místo toho, aby dbala o svého rozkošného kocourka, odjela si někam do velkoměsta a nezná tak moje každodenní příhody do nejmenších detailů (vím, že někteří z Vás si zápisky tlapkují sami, ale moje tlapky jsou příliš líné, tak radši počkám na oddanou zapisovatelku). To je úvodem, abyste se nebáli, že jsem snad strádal, protože starší dvounožci u mě zatím prospívají s vyznamenáním: chování kocourka 1, včasné otvírání dveří 1, kvalita jídla 1- (masíčko by mohli krájet na menší kousky), častost jídla 1, nech kocourka spát 2 (nemám rád mazlení, když odpočívám) a konečně nevoz cizí kocoury 2 (Bertrand s Willardem se již neukazují tak často, ale pro výstrahu tu radši nechávám dvojku).
Největší zábavu mi v poslední době přináší ležení na křesílku a posouvání kytiček, z venkovních aktivit pak pokukování, která kočičí lady bude v dohledné době k mání. Bohužel se u dvounožců rozmohla neřest mi křesílko zasednout, takže pak musím chvíli chodit kolem a mňoukat, než se dvounožec dovtípí, že by měl přesunout své půlky jinam. Zpravidla se ale dvounožec dovtípí ve chvíli, kdy se nacházím z boku křesílka, a já pak ve snaze obsadit dobyté území co nejrychleji vyskočím přímo pod opěradlo, kde se jemně zaseknu a musím využít nejen veškerou tělesnou sílu k vyváznutí z prekérní situace, ale i svůj kocouří šarm a nadhled k vrhání pohledů, které dvounožce přesvědčí, že mám situaci naprosto pod kontrolou – co víc, zastávka pod opěradlem byla plánovaná k vyhlídce do okolí. Dvounožci mi to naštěstí zatím neprokoukli, naopak ze sebe vyrážejí obdivné přerývané zvuky doplněné uznáním: „No, Muffíku, ty jsi umělec!“ a podobně.
S posouváním kytiček je to trochu horší, starší dvounožkyně má totiž hloupý zlozvyk umisťovat na výhledový stoleček u okna tři květníky, které zabraňují šelmám v pohodlném natažení unavených tlapek. Řeším to po svém a pokaždé květníky asi o půl tlapky posunu, což dvounožkyně nepozná a ještě mě chválí slovy: „No podívej, jak ten kocourek si šikovně lehnul mezi ty kytky, aby je neshodil!“ Podařilo se mi takhle posunout všechny květníky tak, že půlka byla volně ve vzduchu, ovšem pak došlo k záhadné události, s kterou nemám nic společného, protože ta hrozná rána se ozvala ve chvíli, kdy jsem skákal nahoru a zrovna přistával na stolku, s posunovacími pracemi jsem zdaleka nezačal. Velmi mě tedy nazlobilo, že když jsem situaci kontroloval zpod gauče, byla katastrofa spadlých kytek svedena na mě jen proto, že od stolku ke gauči vedla stopa hnědých tlapek.
Na závěr jako perličku dodám, že jsem v telefonování zběhlý kocour, jelikož včera panička volala domů a dostala Muffátko k telefonu, správně si jeho mm? mňuaáááá áááá mňuaáááá přeložila jako: To jsi ty? Pusť mě na dvorek! Ne, dej mi masíčko. Ne, pusť mě na dvorek (masíčko jsem právě měl).

Sdílejte!  |  O sdílení

14 komentářů

Reklama
Reklama