Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum2. července 2011  |  KočičákBart Barry CZ  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 715x / 1x

Jak se ze mne stává mňoulosof

Moc rád povídám a komentuji dění kolem sebe. A taky cvičím dvounožkyni. Ale o tom jindy. Chtěl bych se všem modrokocouřovým kočičákům představit a seznámit se. Takže tady mne máte. My kocouři máme mnoho témat, nad nimiž se zamyslíme, přemýšlíme, meditujeme, zkoumáme, diskutujeme, blogujeme a badáme. Prostě máme co mňouknout světu. Spousta z nich má vědecký základ, spousta ryze filozofický a některé jsou zase existenciální. A jelikož existenciální témata jsou základem našeho kocouřího bytí, tak dnes začnu jedním z nich. Vím, že hodně z vás má taky sem tam nějakého spolumňoukajicího či spolumňoukající. Mám dokonce dvě. Nevím, jestli je to výhra. Ale zase záleží na úhlu pohledu. Když se na to podívám tak trochu jinak, tak mám s kým intenzivně komunikovat.
K jádru věci. Začalo to tím, že jsem se nastěhoval do jednoho bytu. To bylo dobrý, to se mi líbilo: hračky, škrabadlo, balkón, spousta místa na blbnutí, velká postel pro mne a vycvičený dvounohý tým BCC – Best Cat Care (takový pětihvězdičkový all-inclusive pro kočičáky, každý kočičák by měl mít po ruce takový tým). No co chtít víc? Jenže to mělo háček, spíš dva háčky - byly tam ještě dvě kočičí šelmy. A právě tady je ten kámen úrazu. Nebo spíš šelmy úrazu. Tyto dvě se urazily hned, jak jsem se nastěhoval. Vůbec nechápu proč. Jedna šelma pořád předváděla, že umí imitovat syčícího hada. Zřejmě cvičila do cirkusu, aby pak mohla vydělávat dvounohým v důchodu, což jí naprosto chválím, ale mohla to cvičit spíš někde v koutku a ne pokaždé, kdy jsem šel kolem. Druhá zas byla strašně lakomá a odmítala mi dát mlíčko. Když jsem se chtěl rozdělit s nimi o jídlo, kterým zrovna plnili svá bříška, tak po mne začaly plivat. Když jsem chtěl jako slušně vychovaný kocouřisko a mňautelmen doprovodit kočičí holky na záchod, tak málem dostávaly epileptický záchvat. Ale nejvíc mi mrzelo to mlíčko... Říkal jsem dvounohé holce, ať domluví Strašilce, že bych mlíčko docela rád... Ale tady selhalo vychování, nevím, jestli Strašilky nebo dvounohé. A tak jsem se cítil nemilovaný, a říkal jsem to pěkně nahlas! (i když dvounohá holka říkala, že jsem milovaný kocourek, ale já chtěl lásku kočičí).
A tak to pokračuje dodnes. Máte taky zkušenost s tak asociálním chováním spolumňoukajících? A víte, jak na to? Viděl jsem jediné východisko, rozhodl jsem to brát stoicky a jak říkával děda Mňaukrates: „Dostaneš-li dobré spolumňoukající, budeš šťastný, dostaneš-li asociální, staneš se mňoulosofem“. Takže vlivem okolí a spolumnoukajicích se můj profesní výběr značně zužil. Asi bude ze mne opravdu chytrý kocour. Vůbec o tom nemám pochyby.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







7 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Flok
Kocouřák Flok  Datum13. července 2011 15:48

Milý Barte, ani nevíš, jak se mi ulevilo po přečtení Tvého mňoulosofského deníčku. Jsem na tom totiž úúúplně stejně, přinesli si mě ke dvěma kočičím slečnám, jedna na mě neustále syčí a utíká přede mnou, jako bych měl kočičí mor a ta druhé se mě bojí, přitom si s ní chci jenom hrát. Teď, co mě začali pouštět ven, je to lepší, venku je ještě jedna černá kamarádka, s tou se občas proženeme a tu usyčenou hadici venku taky honím. potom jsme oba utahaní a celý den doma prospíme. Jsou to prostě ženské a musejí dělat cavyky ;-)

 Matýsek z Kočičí naděje
Kocouřák Matýsek z Kočičí naděje  Datum8. července 2011 22:15

Největší asociál je naše Kačenka. Ještě po dvou letech syčí, když se k ní přiblížím a nadává mi do přivandrovalců. Že prý na mě není zvyklá! Ale já to ignoruju a střídám všechny pelíšky a skrýše, vymetám všechny mističky a hlídám záchod i kočičí stezky. Jak Káča odněkud vypadne, hned se tam nacpu. Jsem starší a těžší než Kačenka, tak hrajeme Škatule, škatule hejbejte se. Alespoň máme nějakou zábavu. Třetího kočičáka nemáme, protože Dvounohá má jenom dvě ruce a krmit musí synchronizovaně, abych nestihl obsadit obě misky najednou.
Ale ty nezoufej, napsals to výtečně, bude z tebe slavný mňaulosof!

janina.z
Kocouřákjanina.z  Datum8. července 2011 14:20

Ahoj Barte:-) Neboj, ono se to časem srovná, ale chvíli to trvá. Vy mlaďoši jste bezprostřední kámoši, a to starousedlíky, zejména mňaudámy vyvádí z míry. U nás to trvalo docela dlouho:-( Neboj, dvounozí tě mají rádi, proto si tě také přinesli domů:-) Držím ti palce, aby kočičí kámošky brzy pochopily, že jsi prima parťák na lumpárny:-)

pajdulka
Kocouřákpajdulka  Datum8. července 2011 13:08

ahoj krasavče, holka ti děkuje za inspiraci s BCC... prý ji tohle fakt ještě chybělo :)

 sarah
Kocouřák sarah  Datum8. července 2011 10:16

Konečně mňaulosof mezi námi. A neboj, chytrý už seš, blb se mňaulosofem nikdy ještě nestal :-). Co se týká lichotek a dárečků souhlasím!

LuckyL
KocouřákLuckyL  Datum8. července 2011 9:09

Kto by mal pochyby? A s tou asociálnosťou spolušeliem sa to podľa mňa časom vyvrbí. LA má pravdu, na ženské musíš s trpezlivosťou a taktom... :-))

 LA
Kocouřák LA  Datum8. července 2011 8:16

Hezký a chytrý kocour už jsi. Co se týče spolumňoukajících, jsou to ženské. Zkus to lichocením a drobnými dárečky.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top