Kterak se mi nevyplatilo těšit se na oslavu

Musím se s vámi podělit o svou páteční oslavu narozenin. Narozeniny se nejspíš nemají slavit, pokud jeden neví, kdy se narodil. Alespoň mně se to tak ukázalo. Jednou jsem doma s našimi slavil to, že jsem se k nim nastěhoval a pak jsem měl nalezeniny. To vždycky 4.12. Letos mi ale bráška s maminkou zařizovali pas a tak mi určili datum narození. Prý jsem se narodil nějak koncem května nebo začátkem června. Stanovili mi proto datum narození na 20. květen. Měl jsem velikou radost z toho, že budu slavit jako Rozárka. Všichni z Modrého kocouře mi už od rána gratulovali a já jsem se moc těšil. Naši ale měli stále plno práce a tak jsem si šel schrupnout za ručníky. Docela mi vadilo, že se mi nikdo nevěnuje. No a když se začala chystat oslava, dostal jsem svou milovanou „rybyčku“. Na kousku jsem si pochutnal. A víte co se stalo? Já jí vyhodil zpátky. Pak jsem to zkusil ještě s dalším kouskem a dopadlo to stejně. Už jsem neměl chuť slavit a nebavilo mě ani hraní a nechtěl jsem udělat ani žádnou fotku. Ten den bude jen v mých úředních záznamech a já si budu slavit svého Maxmiliána a nalezeniny a bude mi fajn. Tak jsem rozhodl.