Jak k nám přišla Áďa

Nazdar chlupáči, musím vám napsat několik novinek. Napřed vám ale musím říct, že se mi líbí, jak svým paničkám někteří říkáte mami. A protože svoji vlastní maminku si už ani nepamatuji, tak jsem se rozhodl, že budu své paničce taky říkat mami, tak aby vás to nezmátlo.
No a ta moje mami mě už několik dnů povídala o nějaké Ádince. A včera, že si musím kvůli ní ostříhat drápky. Pánik (tomu teda táta říkat nebudu, protože to je prostě konkurence) mě pevně držel. Já jsem se teda chvilku cukal, ale pak jsem pochopil, že proti 105 kg nemám šanci. Tak jsem alespoň hodně žalostně mňoukal, aby věděli, že se mně to vůbec nelíbí. Ale mami je šikovná a drápky byly ostříhané razdva. Pak mě chtěla pochovat, ale já se tvářil uraženě a odešel jsem si lehnout na skříň a trucoval jsem tam. Aby si nemysleli, že jim to projde jen tak.
Ráno všichni odjeli jako vždy, těšil jsem se, že budu mít vegáč. Ale vzali s sebou i moji bedýnku. A za dvě hodiny zase přijela mami s kámošem a kámoškou a v MÉ bedýnce NĚCO mňoukalo. A že mně dovezli Áďu, prý místo Kulíška. No, na toho už jsem skoro zapomněl.
Musím říct, že Áďa je fešanda, je jako já, ale celá modrá. A vůbec jsme na sebe nesyčeli. Vzpomněl jsem si na hoňky s Kulíškem a těšil jsem se, jak se s Áďou taky vyblbnem. No ale ona za mnou chodila a chtěla se mazlit a otírat se o mě. Na to teda nejsem zvyklý - já jsem pan kocour-šelma a žádný mazel! Ale mami se tvářila móc spokojeně, tak abych ji udělal radost, tak jsem Áďu trošku olízl. Ale jak se mami nebude dívat, tak Ádinku proženu a tu hru na honěnou ji určitě naučím. Tak já jdu omrknout, co ta nová dělá, aby se mně tu zase moc neroztahovala - ještě by mně zabrala moje místečko na škrabadle! To by tak hrálo!
Páček čumáček, Daňásek.