Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum11. července 2012  |  KočičákFousek  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 796x / 1x

Návštěvníci naší zahrady

Návštěvníci naší zahrady

Bydlíme na konci velkého města, kde to vypadá jak na vesnici. Za naší zahradou jsou už jen louky a les.
O návštěvníky tedy není nouze. Zvláště, když dvounožci nejsou schopni dodělat plot... Nám kočkám je to fuk, nějaký plot pro nás není důležitý.
Naše zahrada slouží i jako velká kočičí křižovatka, aby se i ostatní kočičáci dostali na louku, kde se to hlodavci jen hemží. Takový malý myší ráj :-)
Jsme také jedni z mála, kdo nemá psa. Ještě to tak!!! Já jsem řádně rozmazlený a hýčkaný a rozhodně nestojím o to, aby mě někdo další „skopnul“ z toho pomyslného trůnu jedináčka mezi zvířecími mazlíčky. Jsem řádný člen rodiny. Dvounožci říkají, že nemají dvě děti, ale tři. To třetí je moje maličkost.
Skoro v každém domku okolo nás mají nějakého kočičáka, takže o kamarády nemám nouzi. Když jsem byl koťátko, chodila k nám Micka. Nechala se od našich i pomazlit. Pak najednou zmizela a už se neobjevila. S Macíkem jsme si po nějaké době vyjasnili, koho je čí území (já jsem tedy jaksi zabral i kus jejich zahrady...) Madam Sissi od malička obdivuji, ale pouze z bezpečné vzdálenosti. Jako malému mi řádně napráskala, když jsem vnikl na její zahradu... Je velmi nepřístupná ke všem. Čertík k nám chodí jak domů, honíme se spolu a povídáme. Občas zajde Flíček. Mikeš k nám chodí vysedávat na plot. Od našich se ale žádný z nich pohladit nenechá. Velkého šedivého peršana nemám rád. Nejednou mi natrhl kožich :-(. Naštěstí už k nám moc nechodí. S ostatními se scházíme při nočních výletech kousek od nás ve stodole. Tam se dějou věci :-))
Mezi další návštěvníky naší zahrady, hlodavce, slimáky, ještěrky a ptáčky nepočítaje, patří žabka Žofka. Na tu se rád koukám. Jak se k nám Žofka nastěhuje, vzápětí máme na zahradě i pořádně velkou užovku. Uctivě se jí vyhýbám.
Daleko příjemnější návštěvou jsou bažanti. Dají se krásně honit po zahradě. Stejně jako pár divokých kačen. Také k nám pravidelně chodí srnky. Ty jsou mi fuk. Koloušci jsou roztomilí. Panička to ale vidí jinak, zvlášť když jí s železnou pravidelností spásají kytky. Naposledy, když si pošmákli na 80 ks macešek, tak jí málem trefilo. Sotva kytky obrazily, okousaly je srnky zas :-))
Také k nám zavítalo prase. Málem jsem smíchy spadl ze stromu, co panička vyváděla. Já jsem byl tichý pozorovatel. Šla ke garáži k autu a sousedovic vlčák naběhl k plotu s výrazem: „kočička“. Panička slyšela nějaký šramot pod druhým autem a povídala si s vlčákem. „Je tam kocourek, Karinko? On tě zase zlobí, viď? Že mu na to skáčeš, víš jaký je náš Fousek provokatér!“ (no, co to o mně tomu uštěkanci o mně povídá!!!) Ještě se ohnula, aby mě pod autem lépe viděla a pohladila, než odjede. Jenže z pod auta nevylezl roztomilý kocourek, ale černé prasátko, které se k paničce náramně mělo. Krve by se v ní určitě v ten okamžik nedořezal. Strach má velké oči, takže viděla divoké prase. Nepřejte si slyšet, jak začala ječet do mobilu, aby páníček okamžitě přišel, že máme u garáže prase. Spolu s páníčkem šla směrem ke garáži po ulici další paní. Když prase uviděla, zavolala na něj Žofko. Nazvala jí potvorou, že zase utekla, a milá Žofka radostně cupitala za ní. V ten moment paničce došlo, že to nebylo sele divokého prasete, ale domácí mazlíček černý jako uhel. Já jsem pohodlně slezl ze stromu a milostivě se přišel otřít o nohu. Pak jsem ladně prokráčel podél plotu uštěkanci přímo před čenichem, aby z toho také něco měl :-)
Sám jsem zvědavý, kdo nám na zahradu ještě zavítá.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







8 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Hanako
KocouřákHanako  Datum18. července 2012 17:31

No Fousku pěkně to máš zařízené prostě kočičí ráj ve velkém. "Courají" si k vám jak chtějí a podle libosti. Soucítím s paničkou z těch macešek by mě asi kleplo a štěkavce tejráš podle dokumentace dostatečně

JaGa
KocouřákJaGa  Datum14. července 2012 9:25

Chvála chybějícímu plotu! Při čtení jsem si vzpomněla na Deaník kocoura Modroočka. Myjsme za hradbama, u nás jsou jenom ptáčci, myšky a kůna.

LuckyL
KocouřákLuckyL  Datum13. července 2012 20:17

Malé súkromné ZOO. Vy sa máte! :-))

Matýsek z Kočičí naděje H
KocouřákMatýsek z Kočičí naděje H  Datum12. července 2012 21:05

Že jsou srnky tak vysazené zrovna na kytky?

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum12. července 2012 20:21

Fousku, Ty máš teda kamarádů. Moc pěkný zápisek.

Jarka od Zrzků
KocouřákJarka od Zrzků  Datum12. července 2012 19:16

Fousku, moc pěkný zápisek. Tolik kočičích kámošů a jak jsi nám je pěkně představil! Co umí srnky na zahradě, moc dobře vím, chodívají k nám na jaře dvě běloprdelky a spasou na co příjdou, nejvíc jim jedou tůje, růže a tulipány. A příhoda s Žofkou nemá chybu!

marcelab
Kocouřákmarcelab  Datum12. července 2012 15:09

Fousku, mám dojem, že si krásně užíváš. Nejen lesa, kočičáků, ale bezva legraci. Moc hezký článek.

LA
KocouřákLA  Datum12. července 2012 12:41

Divoká selátka bývají pruhovaná a ve chvíli, kdy svléknou pyžámko, tak už bývají přiliš velká, aby se vešla pod normální auto. Také tvar těla bývá odlišný od domácích. Jenže ve chvíli leknutí (mezi kocourkem a prasetem je velký rozdíl) se člověk splete (zvlášť, když je nezná důvěrně). Pokud by to bylo divoké sele, tak by byla poblíž i bachna, a to bachna velmi na...štvaná (čti nebezpečná). Nediv se tedy paničce, že jí to prase tak vyvedlo z míry.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top