Ahoj všickni kocouřové,
tak jsem se tu tuhle nějak ochomýtal a koukám, jak tady nějaký čerstvý kočičí rodič frflá kvůlivá chlupům. No to jsem se hnedka rozhodl, že se k tomu jako vyjádřím, páč mě rozesmál, měl totiž jen jednoho kocouře, cháá, to by se mu u nás asi "líbilo".
Ještě vám musím vysvětlit, proč se já zrovna hodlám vyjadřovat k úklidu – panička je profesionální uklízečka. BACHA, teď bych rád zarazil všechny, co se jim chvěje pazour, že nám jako drápnou, abysme jim uklidili tchýni, šéfa, nebo nějakýho jinýho dvounožce. V tomhle levelu se nepohybujem.
Vona tedy panička má na vizitce napsáno manager, ale to vám musim říct, čekám na ní na botníku, slyším auto (už ten kepl poznám po zvuku) a vono nicccc... Tak jdem Xindlíci kouknout z okna, kde je, a tam tedy to auto, hajzlpapír vyskládaný ke střeše (až jí zhaftnou, už jí nepustí) a naše managééérka se tam snaží nacpat tyč vod mopu. Každej chlup má jinam a zchvácenej výraz, zas báby nepřišly, tak lítala celý den s hadrem. To jen, abyste byli v obraze.
To bylo v době, když si přivezla z útulku moji vznešenost a Kačku, pak tady bydlela ještě kočička Žofinka (ta už je za duhovým mostem) a tihle dva štěkanátci. No a panička, jak jsme se rozrostli, měla najednou nějakou myšlenku, že je jako všude děsně chlupů a co jako s tím...
Začla štěkanátkem Emčou a nechala jí oholit na pankáče. To byl "výbornej" tah. Emča z toho měla celý léto trauma a babi hrozně nadávala, že jako máme už jednoho cvoka (to je Sofča, ona asi měla nějaký děsný zážitek s lidma, než si jí panička vzala, a nechce chodit ven, dělá fakt scény). Takže tímto skončily Emči návštěvy salonu a prý teď vypadá jako malý Brežněv, já tedy nevím, kdo je to, ale asi nic moc, páč Emče čučí obočí půl metru před ksift.
A pak vyrazila na nás s nějakou kravinou, co koupila, nějaký furmi ... něco, že nás jako bude česat. No, to vám povím, já si nenechám nějakým takovým... drápat po tělíčku né?! O Káče ani nemluvím, ta měla nervový záchvat a Žofka jí to vysvětlila ručně (packově) raz, dva. No, abych to zkrátil, chvíli vyhrožovala, že nás nechá taky oholit, že přestane chodit do práce a bude jen uklízet a všichni (i ona) scípnem hlady a tak podobně.
Pak začli Xindlíci přibývat a jí sil ubývat, tak jsem jí přistihnul, jak vyhazuje všechny černý svetry (na kterých jsem dopoledne spal, když jsem se dostal do skříně), všem známým volala, ať k nám chodí v teplákách, vyhodila klukovo doučovatelku, když ta se zmínila, že má možná alergii na kočičí chlupy, klukovi nařídila, že když si chce někoho pozvat, musí dotyčný donést potvrzení od doktora, smířila se s tím, že když v autě zapne klimatizaci, vylítne z ní prakticky jedna kočka, a že když jednou za měsíc jede na poradu převlečená za managérku, tak vstává o hodinu dřív a rve ze sebe chlupy válečkem.
Jen tuhle si přinesly s babi nějaký nový vysavač. Babi s ním každé ráno procválá byt a fakt se množství chlupů mírně smrsklo. No asi jim to stačí, protože večer u kafe (když z něj vylovily chlupy) obě skoro slzely, jak prej bez něj mohly žít...
Takže odborný posudek - kašlete na chlupy, nestojí to za rozčilování, radši si vemte knížku a drbejte u ní kocouře, až z něj budou chlupy lítat.
To vám radí Xix, úklidový odborník
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?