My, kocouři z druhého patra, jsme se rozhodli, že budeme detektivové. A to hlavně v našem domě. Je potřeba zde vyšetřit mnoho kriminálních případů. Tak například zmizení všech kytek z domu. Na každém patře byla kytka, nebo i několik kytek. Na našem patře a o patro výš byla kočičí tráva pro nás kocoury, co v domě bydlíme. Zmizely záhadně jedné noci. Podezřelí jsou všichni. I Jirka. Dnes je Jirka doma, tak se rozhodl uklidit nějaké krabice do sklepa. Náš sklep, to není jenom ten volně přístupný, kam občas s Maxem chodíme. Jsou tam takové velké dveře, které se zamykají, a za nimi jsou schody dolů a několik uliček. Sklep je obrovský a údajně vede až pod kostel, na který koukáme doma z okna. Na konci toho sklepa jsou další vrata, částečně zazděná, a za nimi je sklep kostela a v něm jsou mrtví lidi v takových nádobách, kterým se říká urny. A tomu sklepu se neříká sklep, ale kolumbárium.
A Jirka šel uklidit nějaké krabice, co už nepotřebuje doma. A já šel za ním. Sledoval jsem ho a musím říci, že ani nezjistil, že ho sleduji. Vida, detektivem mohu být, jsem nenápadný. A hele, tady něco je. A tady taky. Ty jó, tady je zajímavostí. To všechno musím prozkoumat. Už vím, nechci být detektiv, chci být průzkumník. A taky budu. Začal jsem šmejdit po sklepu a nacházet velké množství schovek. A nevšiml jsem si, že Jirka mezi tím odešel a zamkl sklep. Zhaslo světlo a já zůstal úplně sám ve spleti uliček. A ta divná energie, která hučí kolem, hlavně u kostela. Dostal jsem strach. Trvalo to dlouho, než jsem se dostal zpět domů.
Co říkal Max, Jirka mě hledal a nemohl najít. Prý si myslel, že jsem utekl. Byl nešťastný a říkal prý Maxovi, jo Maxíku, jsme zůstali sami. Začal jsem naříkat. Ale nikdo mě neslyšel.
Jirka šel mezitím dávno spát, ale nemohl usnout. Až teprve ve dvě hodiny v noci si uvědomil, že byl ve sklepě. A že tam mohu být. Oblékl se a šel mě hledat. Jé, to byla radost, když mě našel. Taky mi vyčinil, nakonec mi doma dal kočičí pamlsek, který jen tak krkoun nedává.
A Max, po vzájemném olízání, řekl, že mi závidí a že i on se ztratí.
Sledoval jsem Jirku nenápadně
Právě mě Jirka našel ve sklepě
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?