Asi nám začíná jaro!

Asi nám začíná jaro. A u nás to zase začalo cirkusem! Přece jen jsem své dětství strávila jako bezprizorní a občas zapomenu, že teď už musím dávat aspoň občas paničce vědět, kde jsem, a vracet se včas domů! Já na to většinou myslím, dokonce tolik, že celou zimu, ani nevytáhnu pacičky z baráku, ale předevčírem bylo takové teplo, že jsem se zapomněla večer včas vrátit, a když jsem se na volání paničky přiloudala, panička se mě pokoušela nalákat domů, ale já jsem si chtěla ještě hrát! No uznejte, po několika měsících strávených v baráku se musím pořádně prolítat! No tak jsem jí párkrát udělala myšku - to je, že kolem jedné nohy jsem vběhla dovnitř, ale hned kolem druhé jsem vylítla ven! No, bžunda to byla skvělá, ale panička pro ni zřejmě neměla to pravé pochopení, protože asi po desáté myšce se NAŠTVALA a řekla mi, že když nechci domů, tak ať si spím, kde chci! A ZAVŘELA DVEŘE A NECHALA MĚ HODINU VENKU!!! No, to jsem nevěděla, že je tak krutá!

Když po té hodině přišla do obýváku, tak naschvál chodila kolem dveří, před kterými jsem hajala, a dělala, že mě nevidí, dokud jsem se nezačala natahovat na kliku a mňoukat! A potom otevřela dveře se slovy: "Račte madam!" A vůbec mě nepohladila a šla si zase lehnout!!! Tak jsem včera raději nešla večer vůbec ven a usídlila jsem se v paničky pokoji a spinkala jsem tam. Sice ne s paničkou v posteli, ona se děsně vrtí a mne to budí, spím většinou na některé ze židlí, nebo na křesle. Ale už ji mám zase pod pacinkou! (Paničku.) Už se zase nestane, že by kolem mne prošla bez povšimnutí, vždycky mne pohladí po hlavičce, nebo pošimrá na krčku, no, zase se koří mé kráse a roztomilosti! To je sice zcela v pořádku, ale stejně mě znepokojilo, jak je vzpurná! Já sice vím, že mě před tím zavřením dveří vyvolávala nejméně desetkrát, no ale když si toho mám tolik povědět se všemi kocoury a kočkami po několikaměsíčním půstu, tak to chvíli trvá, no ne?

Sněhurka

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama