Ahoj, rád bych se představil

Ahoj všichni kočičky a kočičáci a kočičí obdivovatelé a chovatelé!
Chtěl bych vám teď všem říct, jak to se mnou vlastně všechno začlo...
Tak nejdřív jsem se samozřejmě narodil ... ale komu a kdy přesně, to nikdo neví.
Našli mě dva člověčáci, když mi bylo asi tak tři neděle (říkal to pan doktor) a ti se mně ujali na první měsíc a půl mého života... dávali mi pít mlíčko jako od maminky a naučili mě už v měsíci a kousek papat granulky a chodit na kočičí záchod.
Měli však moc práce a taky malý byt a nemohli se o mě pořádně starat, a tak jsem se ocitl u nové člověčí rodiny.
Tyhle lidičky jsem si teda oblíbil hned na první pohled ...
a vůbec se mi nestýskalo po mých bývalých opatrovatelích ...
Sice když přijeli na návštěvu, tak jsem byl rád, ale asi tak, jako když příjde jakákoliv jiná návštěva ... to mě totiž hrozně baví - můžu se předvádět a dělat spoustu vylomenin, které jindy třeba vůbec nedělám :o)
Sice mě první tři dny nechtěli pustit do ložnice a já musel spát v pelíšku na chodbě (prej snad abych se tam nepočůral, když je to jediná místnost v bytě kde je koberec - pche .. já, takovej velkej kocourek), ... ale další týden už jsem si zařídil, abych mohl spát s nima v postýlce...
Když jsem trochu povyrostl, zjistil jsem, že v bytě je spoustu zajímavých věcí... hlavně ta velká kytka v obýváku (šáchor).. to je vám švanda na ní skákat a kousat jí :o))) ... no to byste měli vidět, jak na mě ale byli ty lidičkové zlí, když mě viděli, jak jí lovím... a tak dali kytku do ložnice a zavřeli tam dveře ... kdyby tak věděli, jak mě to jen baví :o(((
No a z toho vzniklo, že mi pak tu svojí ložnici zavírali na celý den, kdy byli v práci... abych prej tu kytku neničil!!! A neotvírali ji, ani když přišli domů...
No tak se nedivte, že je teď ložnice můj nejoblíbenější pokoj, musím si jí vždycky co nejvíc užít, než mě zase vyhoděj...
Během těch dvou měsíců, co tady bydlím, se pár věcí změnilo ... tu velkou kytku už mi sebrali a tak do ložnice smím, ale jenom když jsou lidičkové doma...
A taky mi nakoupili spoustu hraček (nejradši mám rukavici - hrocha), a taky nový záchůdek a taky supr pelíšek do obýváku... :o)))
Tak to by pro začátek asi stačilo ...
Příště budu vyprávět, jak se doma objevilo malé překvápko :o)))
Tak pac a Mňau ... Váš Bertík :o)