Jak jsem si rozdělila poddané

To bylo tak. Když jsem se ujala vlády ve své državě na severu jižních Čech, tak jsem si rozdělila své obsluhy. Nejvyšší postavení má pochopitelně moje maminka Ruda. S ním se šišmám, ležím na něm, otírám se o něj a taky ho zlobím. Zlobení má svůj rituál. Já vyskočím na počítač (kam prý nesmím), pak rychle seskočím a plesknu sebou na zem a nastavím bříško, načež jsem popadnuta a se zuřivým prskáním odnesena do jiné místnosti. To se několikrát opakuje, až se za mnou zavřou dveře a je po zlobení. No bžunda.
Na druhém místě hierarchie mých poddaných se umisťuje vousatý páneček. Ten mě hladí a drbe a má pro mě příjemnou vůni, takže u něj někdy ležím u televize. Nemám problém z něj vyloudit i plátek šunky.
Pěkné třetí místo obsadila DNŽ. Nevím proč, ale nějak ji to hněte. A to má dovoleno mě hladit, krmit, uklízet a udržovat mou kočičí toaletu, zajišťovat dostatek tuňáka. Dokonce jí ochotně pomáhám. Třeba, když přijde krabice ze Zoohitu, hned asistuji při rozbalování a vybalování. Panička otevře krabici, vyndá mě, vyndá fólie, vyndá mě, vyndá konzervičky, vyndá mě atd. No nadřu se u toho, že jo!
Tuhle se panička dozvěděla, že vousatý páneček mi po ránu musí věnovat několik minut – napřed se mu otírám o nohy, pak mu skáču na záda a pak se nechám chvíli chovat. Tak si DNŽ stěžovala, že je dobrá akorát na vybírání bobků a krmení. Načež maminka Ruda pravil: „A co bys chtěla? V ZOO děti stojí frontu, aby si mohly nakrmit zvířátko! A ty to máš denně, doma a zadarmo!“
Tak doufám, že si konečně uvědomila své výsady a přestane reptat! :-)

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama