
Narozeniny jsem slavila ( ty osmé) opět na začátku března,(sedmého), ale až dnes píšu zprávu, že si panička všimla, že KONEČNĚ se začínám vznášet, tak, jak to jen my, micinky umíme! To znamená, že jsem konečně zapomněla na ten šok a bolest, z toho kopnutí od neznámého hajzla a pohybuji se opět tak ladně a plavně, jako ostatní kočičky!!! Teda, trvalo to hodně dlouho, ale hned, jak jsem se začala pohybovat bez bolestného sténání, panička mi říkala, že už je to dobré a tančit jako baletka že nemusím, milovat mně bude celá rodina i když se budu pohybovat pomaleji a opatrněji, než dřív!
Tak dnes si konečně všimla, že už jsem zase stejně pružná, ladná a hbitá, jako jsem byla vždycky! Chtěla jsem se s vámi podělit o tu radostnou zprávu a zároveň dodat sílu dalším, kterým by se něco podobného stalo, že ačkoliv to bude trvat dlouho- dočkáte se - a váš mazlíček bude opět úplně fit!!!!! Loučí se s vámi šťastná, milovaná a zase scela zdravá Sněhurka!
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?