První koupel

Tak si představte, co mi dneska provedli!?
Ráda chodím za svýma lidma do koupelny, můžu tam cvičně ulovit rohožku a taky předstírat, že chci vlézt za pračku a sledovat lidi, jak se mi v tom snaží zabránit. Párkrát už jsem i vlezla do té velké bílé ohrádky, říkají tomu vana. To ovšem jenom tehdy, když uvnitř nesedí žádný z mých lidí, oni tam kolem sebe mají takové bílé nadýchané a mokré cosi, je to divně cítit a vůbec to vypadá podezřele.
Dneska byla vana prázdná, tak jsem ji skočila prozkoumat a to jsem neměla dělat! Lidi se kolem mě najednou začali hemžit, dali pode mě ručník... to už jsem cítila zradu a chtěla jsem zdrhnout, ale pozdě! Oni mě namočili!!! Pak mě patlali něčím divným z lahvičky, drbali mě všude po těle, což by se mi jinak i líbilo, ale byla jsem celá mokrá a hlavně hrozně zklamaná. Takový podraz, copak kočičky se máčejí? Ani jsem neměla čas začít bojovat, když mě vyndali ven, vydrbali suchým ručníkem a začali na mě foukat teplý vzduch z takové hlučně vrčící věci. Co teď? Jsem naštvaná kočička, měla bych se s tou věcí poprat a s lidma taky. Jenomže ono to tak krásně hřálo a kožíšek se mi sušil... tak jsem to tedy chvilku vydržela. Bojovat jsem začala až mě, ještě ne úplně suchou, nesli do obýváku - člověčice má hezkých pár škrábanců a dobře jí tak! Zalezla jsem bleskově do pelíšku a trucovala, dokud mi kožíšek úplně nedoschnul. Tohle si tedy budu pamatovat!