Kočičí úklid, cesta z města, pankovej klub, pohoda...

Dneska byl státní svátek, páníček byl pryč, dělal něco na autíčku a panička měla uklízecí den, tak jsme ji zdatně pomáhali, jak se sluší a patří. Takže když vytírala podlahu, chytali jsme jí hadr na smetáku, aby jí nespadl, vytřenou podlahu jsme pořádně vysušili svými kožíšky, při výměně potahu na gauči jsme si hráli na schovku a přitom jí ukazovali, kam má potah zastrčit, při luxování jsme si lehali přesně na ty místa, kde bylo nejvíc prachu, aby jsme upozornili a usnadnili paničce práci. No naštěstí je naše panička v pohodě a hraje s námi naše hry.
Odpoledne přijel páníček, něco se snědlo a my jsme byli vlákáni do přepravky a někam se jelo! Divný, na vyndání stehů bych jet neměl - žádné stehy nemám, očkováni jsme taky byli, tak jsem to nechápal. Jedině že bysme jeli za Aishou, ale jeli jsme dost dlouho na to, jak bydlí Aisha blízko. Zastavili jsme, vystoupili a šli... Tedy šel páníček, pět pater pěšky, protože nejel výtah. To si dal, máme dohromady skoro 10 kilo! A přišli jsme někam, tam nám otevřeli přepravku a kuk! Koukal na nás malej britskej pankáč!! Kamarádi páníčků si taky pořídili kočičku, ale teda to je fešanda! Jmenuje se Saxi z Hvozdnice a je to malá tříměsíční britská modrá slečna. A na to, že jí je teprve tak málo, hned u nás měla bod, protože se nebála, byla zvědavá, hned nás musela okouknout, pořád sledovala, kde se pohybujeme a jestli jí náhodou asi neukradneme nějakou hračku či co. Ale já, pohodář, jsem si vlezl pod gauč a tam spal. No co, říkal jsem si, však ty přijdeš sama, co já bych za tebou chodil, stejně na mne ještě syčíš, protože si myslíš, že bych ti mohl něco udělat. Ale holka, dyť já jsem kastrovanej a už si jen hraju kočičí hry, na TAMTO už nemám ani myšlenky... No seznamovací večer proběhl dobře, sice jsme si ještě všichni nehráli, jak si mysleli páníčci od Saxi, ale očuchali jsme se, zjistili, co je kdo zač, a myslím, že to bude dobrý.
Tak zatím čau váš Aaron Baaron