Ohlédnutí za uplynulým týdnem

Další týden za námi a já mám pár dalších nových zážitků.

Nikdo mě tentokrát netahal k veterináři a tak jsem si užívala domácí pohody. Bohužel zase asi budu muset k tomu pánovi jít, protože mě opět trápí rýma. Já vám nevím, čím to je, ale pořád kýchám a občas se mi blbě dýchá. Když si mě před dvěma měsíci přivezli moji dvounožci domů, tak jsem byla nemocná, ale před čtrnácti dny o mě pan doktor prohlásil, že už jsem zdravá. Že bych byla alergička jako panička? No to snad ne. Chodit jako ona každý měsíc dobrovolně na injekci bych nevydržela. Kéž bych už byla zdravá.

V pátek jsme měli návštěvu. Nejdřív měla přijet i malá číča, jen o něco málo starší než já, ale ta nakonec musela zůstat doma, protože je nemocná. Má rýmu a teploty. Raději si počkám až se uzdraví a pak se na ní pojedu podívat. Mám to slíbené od páníčků. K nám přijeli jen ti její dva pečovatelé, kteří ze mě byli paf, ale představte si, že si o mě dovolili říct, že jsem hubená. Já se nemusím přežírat jako ta jejich mačka z venku. Já vím, kdy mám dost, a tak jsem se na ně naštvala, zalezla si do pelíšku a zbytek jejich návštěvy jsem prospala pod topením.

Představte si, že se učím spát s paničkou v posteli. Už se mi u ní dvakrát povedlo usnout a spát jí na nohách až do půlnoci. Dýl to se mnou bohužel nikdy nevydrží, prý moc hřeji a ležím na špatném místě. Jak se tedy začne vrtět, tak se raději seberu a jdu k páníčkovi na klín, ten většinou dlouho do noci pracuje a tak mám o hlazení postaráno.

Také jsem objevila krásu dívání se z okna. Z obýváku mám krásný výhled na břízu a na té vám je ptáčků. To kočka neví, kam dřív koukat. Panička mi slibuje, že mi pořídí domácí kino (krmítko pro ptáčky), ale páníček se pořád nemá k tomu, aby ho vyrobil, asi jim budu muset naznačit, že se dají taky koupit.

Jinak si myslím, že si stále držím image hodné kočičky a že už mám ty moje lidičky pěkně omotaný kolem tlapky :-)

Tak příště pa Bětka