Tak mě mami zase vystavovala proti mé vůli

Představte si, zase jsem byla odvlečena na výstavu. Mami mi vůbec nic neřekla, ráno mě dobře nakrmila, já zalehla do pelíšku na skříni a najednou jsem byla v přepravce, v autě a za chvíli ve výstavní kleci. Ach, jak já jsem se vyděsila. Doma mě děsí koťata a Hanička, protože jsou všichni tečkovaní a červení, tak se bojím, jak mě podle vzoru své maminky Hanky nabančí, proti mé kleci byla červená manská kočka, která mi Hanku strašně připomínala a měla jsem jí celý den před očima, a vedle mě byla v kleci ta samá!!! Klepala jsem se skoro celý den, měla jsem z toho horká ouška a mami musela mít u mě v kleci ruku, jinak bych asi strachy omdlela. Brrrr!!! To byl ale den. Ještě, že jsem za ten svůj strach dostala dvě medaile. Nebo to nebylo za ten strach? Nebylo to náhodou za to, že jsem krásně čokoládová, že mám pěkný profil, krásné oči, hněďoučké tlapičky a něžná ouška? Nebylo to náhodou za to, že jsem musela být bez maminky v kleci na pódiu, přetrpět toho malého kluka na ježka ve žlutém tričku, co si říkal stevard a skoro mě 3x upustil na podlahu? Nebylo to náhodou za to, že mě lidi procházející kolem mé klece chválili, že jsem krásná kočička? No, každopádně jsem ty medaile dostala, ale fakt jsem byla šťastná, když jsem doma vyběhla z přepravky, došla se napít a do své bedýnky, protože já na výstavách ZÁSADNĚ nečůrám. Ale mami říkala, že se jí tam v Chodové Plané líbilo, že tam bylo prima a že ještě na nějakou výstavu pojedeme. No, já do toho asi moc nenamluvím, ona by mě stejně neposlechla. Ale prý bych tomu zabránila tak, že bych čekala koťata. Budu o tom přemýšlet!!!