Tak se po roce znovu hlásim

Nazdar kočky, kocouři a dvounožci.
Tak se po roce páníček rozhodl Vám napsat, co je u mě doma nového. U nás jsou velké změny, ale začnem od začátku. Posledně jsem psal, že ten velký pes přijede k nám na týden. Zůstal u nás čtrnáct dní. Zanedlouho po odjezdu Augyho, tak se jmenuje ten pes, odjela malá panička na tábor. Za tři dny mě naši dvounožci povídali, že přivezou Augustyna natrvalo domů. Byl jsem na vše zvědavý, jak se budou události vyvíjet. Přišel čas a páníčkové se ráno vydali z domova a večer se vrátili i se psem. Ze začátku jsem se bál a i jsem začal žárlit. Přestal jsem chodit na zachůdek, ale když se mi začali trochu více věnovat, tak jsem se polepšil. Přišla velká sláva. Přijela k nám návštěva z Liberce a to paní Andrea (cvičitelka Augustýna) a s ní čtyři psi. To Vám byl u nás šrumec. Já jsem byl v ložnici, kde bylo moje království, tam kromě Ťapinky a Augustyna žádný pes nešel. Návštěva po několika dnech odjela a začal zase běžný život.
Přišly vánoce a všichni dostali dárečky, já jsem dostal nějaké pamlsky a nové hračky. Pak jsem byl u pana doktora, kde jsem byl vykastrován a dostal očkování. Mezi novinkami je, že jsme měli smutek. Ťapinka nám umřela. Bylo jí devatenáct a půl roku.
Páníčkové přestavovali byt, tak je u nás velký nepořádek. Koupili si novou kuchyni a udělali mi krásné prostory na výškách.
Mezi novinkami je zdravíčko malé paničky, kde se u ní stav zlepšil, už nemá záchvaty, čož je dobře. S Augym jsem velký kamarád a honíme se spolu. Tak plyne náš čas. Po čase se zase ozvu co se u nás děje.
Zdraví Vás kocourek Smoki