Výlet

Ahojky, jednou v pátek začala panička balit svoje a pak i moje věci, v chodbě byla připravená přepravka, bedýnku jsem měla taky zabalenou, což znamená jediné - někam se jede. Páník a panička vzali nejdřív věci a nakonec i mě, naložili to všechno do auta, mě v přepravce umístili tak abych viděla a jelo se. Chvíli jsem vydržela být hodná, ale pak jsem brečela a brečela. Panička mě utěšovala, ale nebylo to nic platné. Naštěstí netrvalo dlouho a dorazili jsme na místo. Rodiče mojí paničky bydlí v takovém velikém domě, mají pejska Báru, kocourka Mourka a kočičku Malvínku. Já jsem nejmenší, ale zato když se některý z nich ke mě přiblíží, tak prskám, naježím kožíšek i s ocáskem, stoupnu si na špičky a dělám se větší. Oni ustoupí, prý mají víc rozumu než já, pche. Když jedeme na návštěvu, tak bydlíme s páníčky v jednom pokojíčku, to si užívám, můžu se klidně i v noci mazlíkovat, páníkovi to vadí, říká že mu moc hlasitě vrním do ucha, panička mě pustí i pod peřinu, tak se hezky vedle ní natáhnu, přitulím se a spinkáme. Vydržím až do rána, pak si mňouknu o něco k snědku a jdeme si ještě na chvilku lehnout. Dostala jsem i hezké červené vodítko, ladí k mému modrému kožíšku:o). Teprve se s ním učím chodit, ale je to zábava, můžu se procházet v travičce, lovit mravence a brouky a přitom mě má panička pod kontrolou a nemusí se bát, že vezmu roha. Jsem prý jak pytel plný blech. Tak se mějte všichni krásně a až se zase dostanu k počítači, tak něco natlapkuju. paaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa