Mám tak ráda děti, že jsem už zase v očekávání

Milí kocouříci.
Dlouho jsem se vám neozvala, to proto že jsem měla ty mateřské povinnosti. Jenže ty letošní děti mi nějak moc rychle vyrostly. Začaly baštit, ládovaly se masíčkem, když jsem jim nosila myšku, vůbec si se mnou nechtěly hrát. Dělaly, jako že nějakou mámu nepotřebují. Tak jsem si to u Jaffíka domluvila a vyrazili jsem na věc. A povedlo se. A povedlo se to tak dobře, že hned na první pokus. Nikdo nic netušil. Nikomu nebylo nic nápadné. Jen mami pořád říkala, co že to s tou kočkou je, proč tady pořád chodí s tou myší a vykřikuje? Já si vždy vzala myšku do tlamičky, abych ty svoje "volací" projevy mrouskačky trochu utlumila. No to je švanda. Opravdu nikdo nic nevěděl, až do chvíle, kdy se mami rozhodla, že půjdeme k panu veterináři, protože potřebuju sundat zubní kámen. Kouká na mě, kroutí hlavou, Hani, ty máš nějaké tlusté bříško!! Hehe, tlusté bříško nemám, mám v něm mimina! To je překvápko, co? To koukáte lidičky, co? To je samé ťuťu koťátka, samé chováníčko, česáníčko, a na mě se ani nepodíváte. Já chci také pozornost! Já chci také chovat a česat! Tak a máte to, teď koukáte!! A zabralo to. Jak se najednou doma všechno změnilo. Haničko, pojď na mlíčko, Haničko vem si vitamín, Haničko pojď si pomasírovat bříško!!! Jeden aby na sebe upozornil až takovou událostí. Ještě, že na to nepřišli, až když by to pod postelí pískalo. No, zase až tak to tedy není, oni si teď hlavně všímají Beatky, protože bude mít mimina poprvé. Já to chápu, když jsem to měla prvně já, taky kolem mě mami chodila po špičkách a skoro mě nenechala chodit. No, tak je to tak. Budou u nás za pár dní koťata všech možných barev. Jen abych si je ale potom s Beatou nepopletla. Jsem na to sama zvědavá, ale víc asi naše mami. Skoro z toho nespí, hlídá nás, hladí nám bříška, připravuje porodnice... Tak nám držte palce, hned jak něco, tak řeknu Jaffovi, aby vám dal vědět.