Nevím, kam dřív skočit

Fakt, kocouři, nevím, kam dřív skočit. Nejprve jsem skočil na Haničku, potom měla koťata, nebavila se se mnou, tak jsem skočil na Beatku. No to jsem tomu dal. Beatka má teď tááákhle velké bříško, sotva se valí a budeme mít spolu děti. No jenže když jsem skočil na Beatku, viděla to Hanka, začala se kolem mě ochomítat, voněla, tak jsem skočil také na ní. No a božíčku kočičí!!! Ona už bude zase mít děti. Bříško je větší a větší! No a protože prý jsem opravdu zdatný "skokan - klokan" přijela za mnou ještě jedna nevěsta z Prahy. Angelika. No tak jsem na ní taky skočil. Zatím je u nás, tak nevím, jestli jsem jí taky něco provedl, ale budu si muset s tím skákáním dát pozor. Táta mi totiž vyhrožuje, že brzy doskáču. Já totiž ještě občas skočím třeba za plot, někdy skočím dědovi za krk, jednou v noci jsem skočil spícímu tátovi na hlavu. Jejda, abych si tak ještě třeba zlomil nožičku!!! No tak prostě musím si na to svoje skákání dávat větší pozor, že?
A protože jsem si právě skočil na něco dobrého k jídlu domů z dílny (tam je totiž bezva chládeček), mám vám vyřídit, že zatím NIC. Vzkazují obě moje holky. Miminka jim zatím ještě poskakují v bříškách, ale až vyskočí ven, tak vám hned dáme vědět. Jistě to budou skokánci, jako já :-)