Nový kamarád

Nejdřív se musím omluvit, že jsem tak dlouho nic nenapsala, ale nějak na to nebyl čas. Taky není divu, když jsem procházela pubertou, tak byly jiné věci na práci než psaní ;o) Ale teďka jsem už velká holka... před pár dny (respektive 24.7.) jsem oslavila své PRVNÍ narozeniny. A těch dárků, co jsem dostala. Bohužel jeden z nich byl i zánět dělohy. To vám bylo nepříjemný. Hlavně ty injekce a výplachy. Snažila jsem se bránit, ale byli na mě 3. No ale už jsem z toho venku. Ten jeden "dárek" přišel včera (27.7.) v noci. Teda byl spíš přinesen Enid. Ale moc jsem si ho neužila, po chvilce mi ho vzali a někam odvezli :o( Tím dárkem byl nový kočičí kamarád. Takový rezatý a nějaký malinký a taky docela i vyhublý. Proti mně to byl uplný trpaslík. Ale řeknu vám, že se vůbec nebál, dokonce ani psa. Tak našeho jezevčíka Filipa se nebojim už ani já, ale on se nebál ani berňáka Johnyho. Na to, jak je mrňavej, tak je docela statečnej. Asi to dělá to, že je to nalezenec z ulice, tak je patřičně otrkanej. Teďka je u babičky a prý se mu tam líbí. Už se těšim, až tam za ním pojedu. Konečně se můžu s někým pořádně kočkovat :o)
Pak poreferuju, jak spolu já a Macík-Pepík vycházíme. Zatim mňau