27. září 2006  |  Buzz  |  1 025 480 673x / 2x

Jak mi čistili zubní kámen

Jak jsem slíbil, tak píšu o té kontrole na veterině. Kašel mě opravdu asi za týden přešel, jitrocelový sirup zamíchaný do mojeho jídla byla sice trošku zrada, ale já jsem opravdu velký jedlík :) Teď musíme na ten zubní kámen.
Ten den si budu pamatovat dlouho. Ráno na mě zapomněli s jídlem, odešli pryč. Odpoledne jeden malej dřív doma a pak přišla ona s druhym malym, místo toho, aby mi dala najíst (a to připomínám, že jsem nedostal ani ráno!) mě čapla a šup do přepravky. Šli jsme ven, čekali na chodníku a jeli tramvají. Tam se mě někdo snažil rozptýlit, ale já na to nic nedal.
Za chvíli jsme byli na Palmovce u mojí staré známé, tentokrát žádná drbačka, ale injekce. Mám pocit, že si nějaký čas nepamatuju, co se stalo, ale jenom vím, že jsem ležel ve svojí bedýnce a byl víc než trochu omámený. Nohy mě neposlouchaly, jazyk padal z tlamičky... ale hlavně - já tam byl sám!
Najednou mě nesli do jiné místnosti a tam už jsem ji slyšel, je to ona a už mě chová a mazlí, mluví na mě a já se tak moc snažím, ale nemůžu nic. Tak zase šup do bedny a domů.
Tam na mě ty dva malí zkoušeli staré fígle, ale já kluci, fakt dneska nemůžu dělat žádnou legraci, vždyť se celý třesu a motám.
Závěr toho divného dne byl ještě divnější, ona si ustlala na zemi velký pelíšek, protože měla strach, abych nespadl z postele, a tak jsem spal jak dřevo až do rána s mojí paničkou na zemi...

Sdílejte!  |  O sdílení

Matýsek z Kočičí naděje  18. června 2011 16:45

Je to hodná panička, to se hned pozná!