Malé kotě v novém domově

Ahoj koťata,

ráda bych tady zavzpomínala na dobu, kdy jsem byla ještě malá a čekala mě zásadní změna - stěhování!

Svoji novou rodinu jsem si tedy vybrala sama, to už víte. Když si pro mě přijeli, to mi bylo na den přesně 13 týdnů, tak jsem s nimi moc nechtěla. S bráškama a sestrama se tak pěkně řádilo a maminčino mlíčko tak pěkně chutnalo. Takže se mi určitě nedivíte. Noví páničci mě ale krásně přemlouvali a tak jsem se nechala zavřít do přepravky a vydala se s nimi na cestu do nového domova.

Po cestě jsem ještě vzpomínala na rodné hnízdo a trošku jsem i brečela. Cestu jsem ale ve zdraví přežila a pak nastalo překvapení - nový domov!

Páníčci mě konečně propustili z té škaredé přepravky, prý se bude ještě hodit a budu v ní hodně cestovat. No nevím, už teď ji nemám ráda. Ale co, na řadě je průzkum kočičího bytu, který pro mě noví majitele přichystali.

Čekal na mě krytý záchod, ten jsem našla hned! Na záchodek chodím na 100%, vím, co se sluší! A líbí se mi, že na mě nikdo nekouká, a taky, že stelivo zůstane tam, kde má, když urputně hrabu. Je dobře, že moji noví páničci zůstali věrni značce, na kterou jsem byla zvyklá. Jmenuje se Zverlit, je to hrudkující stelivo, a tak jsou mé hromádky pevné a nerozpadají se a paničce se dobře uklízejí.

Jé a pak je tu škrabadlo. No to je bezva, bez toho bych se neobešla. Je až do stropu, ale i tak mi někdy nestačí a chtěla bych přes strop až k sousedům. A později mi pořídili ještě jedno! Tak zato, že jsou páničci hodní a udělali mi takové hřiště, jsem jim nikdy nepoškrábala ani křeslo, ani nábytek a na záclonách se taky nehoupu!

Papání a čerstvá voda na mě už taky čekala. Jsem jen granuložrout a ani noví páničci mě nepřesvědčili, abych jedla maso. Ale takového pribináčka zase neodmítnu. Koupili mi moc dobré granulky, prý superprémiové. A mají pravdu, jsou super! Misku mám mělkou keramickou a tak se mi z ní dobře papá. Na vodu mám zase nerezovou.

Při průzkumu jsem narazila i na hračky - myška (do té se budu zakusovat), míček (ten budu prohánět) a mávátko (to aby se páníčci taky připojili).

V bytečku je plno rostlin, budu tady jako v džungli! Páničci ale vědí, že nemůžou pěstovat jedovaté rostliny, i kdyby je přede mnou schovali kamkoli, tak bych je mohla najít! Jsem přece kočka zvědavá! Jo a jedna kytička je speciálně pro mě. Jmenuje se Cyperus zumula, česky šáchor, a ten já ráda papám a pak se mi lépe tráví.

Hodně se mi taky líbí na balkóně. Pozoruji tam lidi venčící pejsky a ptáčky. Mí páničci jsou rádi, že se mi venku líbí. Protože mi to chtějí dopřát, aniž by se o mě báli, je balkón zasíťovaný.

Ještě mít kočičího kamaráda a budu se mít u vás - teď už vlastně u nás - parádně :) No mám ho slíbeného, tak uvidíme. Je ale fakt, že sama doma moc nebývám a páníčci se mi věnují. Vždy od nich můžu čekat plnou náruč lásky a moc pěkné pohlazení. I když občas na mě vezmou kartáč! Ale prý to je pro moje dobro, vyčesávají mi staré chloupky, mně se to ale moc nezamlouvá.

Tak koťata, já jsem měla štěstí na mé nové lidičky, kteří chápou mé potřeby, a vy až přijdete do nového domova, mějte se taky tak fajn! Zmíněné věci jsou důležité pro váš spokojený život bytového tygra :)