A Hard Day's Night

Nebojte, já zpívat nebudu, i když je o nás kočkách známo, že všechny nádherně zpíváme. Tenhle název jsem zvolil, protože vám chci vyprávět o jednom Perném dnu. Měl to být den jako každý jiný, jenže odpoledne se mělo prát. Já strašně rád peru a jsem děsně šikovnej pomocníček. Prolejzám hromádky roztříděného prádla, jestli tam není něco, co tam nepatří. Pak to musím zkontrolovat v pračce :o)). No a nakonec musím kontrolovat, jestli se buben pračky správně točí. Občas je to lepší než televize. Jediné, co mě nebaví, je ždímání, pračka se tváří, že se každou chvíli rozpadne. :o( Nakonec musím zkontrolovat, jestli se to prádlo vypralo. Kontrolu se snažím provádět dvakrát: přímo v pračce, a potom když se věší na věšák v koupelně nebo obýváku. Občas se prádlo ale věší ven na balkon (jak tomu říkají) a tam já nesmím, že jsem třeštiprdlo a že mě nebudou seškrabovat z chodníku. Jsou vážně praštěný ty moje ženský, vždyť bydlíme jen v druhém patře a já nejsem žádný malý kotě, je mi už skoro devět měsíců! Tentokrát jsem je převezl a na balkon pronikl bleskovou rychlostí. Průzkum balkonu proběhl rychle a za asistence holčiny mamky. Když mě odnesli do obýváku, tak tam čekala holka s kšandami a vodítkem a mohl jsem tam jít znova. Byl to krásný a perný den. Není divu, že jsem usnul a spal skoro až do rána.