Cesta do nového domova

Protože jsem byl z Prahy a noví páníčkové z Brna, musel jsem absolvovat dlouhou cestu, kterou jsem však, jako všechno :), zvládl na jedničku... Půlku cesty jsem koukal z okna na okolo projíždějící auta a míhající se stromy a druhou jsem prospal střídavě u páníka a paničky.
Ještě v autobuse jsem dostal jako hračku kousek zmuchlaného papírku, ale hrát jsem si s ním začal až cestou trolejbusem, kde jsem měl alespoň publikum, které jsem bavil až na konečnou.
Doma jsem se zabydlel neuvěřitelně rychle, dostal jsem napapat, ukázali mi záchod, ale mé páníčky jsem první dva dny netěšil, protože jsem na něj chodil jen kakat a čůral jsem do postele, velmi rychle jsem ale pochopil, že takhle se to nesmí a že by se na mě moc zlobili, tak jsem toho zase nechal a snažím se být hodný.
Myslím, že už teď mě mají moc rádi :)