Průšvih

Ahoj, rozhodla jsem se vám napsat. Momentálně trucuji a zkracuji si to trucování tím, že vám budu vyprávět, co jsem dnes provedla.
Naši rádi spí, a paničku probudí kde co. Ráda jim ráno skáču do koše na špinavé prádlo a tam se rochním. Jenže většinou jsem vyhozena za dveře a naši vyspávají dál. A tak se začnu nudit.
A protože jsem kočka abnormálně zvědavá, jak říká panička, tak jsem vylezla na skříň nad kuchyňskou linku. Máme to hodně vysoko. Na digestoř to není problém, skočím na linku, přes sporák a mikrovlnku a hup na digestoř. Ale dnes jsem vyskočila ještě o víc jak metr výš a byla jsem na skříni. Povedlo se mi shodit pár skleněných věcí z horní poličky, což paničku probudilo. Přiběhla, viděla mě a chtěla mně pomoci slézt dolů. Já ale skočila sama, bylo to sice 2,5 metru, ale dopadla jsem v pohodě.
Jen jsem při odrazu shodila prkno ze skříně a to spadlo na krásnou keramickou konev na čaj, kterou má panička moc ráda. Konvice na tisíc kousků.
Ó jé, to se budou asi naši zlobit. Počkala jsem na ně pod postelí, pán mě vytáhl a nařezal mi.
Pak jsem je šla odprosit, omlouvala jsem se, třela jsem se jim o nohy, ale nepomohlo mi to.
A tak teď ležím ve svém domečku a nepromluvím s našima do smrti smrťoucí.