Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum26. září 2007  |  KočičákTonička Kočičková  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 676x / 1x

Jáma a prskadlo

Tak si vám musím vylít srdce. Tedy ono toho bude vylitého víc, ale k tomu se dostanu. Takže - slečna má na stole takovej kýč, je to dost hrozný, ale jí se to nejspíš líbí nebo nevím, mně se na tom líbí jediná věc - je v tom plno vody, která chutná daleko líp než ta v mojí misce. Jinak jsou na tom nějaký kytky, co když do nich kousnu, tak mám v tlamičce, jak kdybych žvejkala něco dost nevalný chuti. Asi jako když si koupíte plátkovanej sejra a každej ten plátek je zabalenej zvlášť, a vy to budete žvejkat i s tou fólií. Schválně to někdy zkuste.

Ale pak jsem si všimla, že v tom zeleném plastovém sajrajtu je schovaná šnečí ulita. A tak jsem ji začala packou pošťuchovat, esli tam není šnek třeba. Náhodou - lidi to jedí. Někde. Ti moji naštěstí ne. A tak si hraju a hraju a najednou žbluňk! Ulita spadla do vody. Nějakou dobu tam plavala, tak jsem se ji snažila vyšťourat ven. Jenže to nešlo, navíc začala nabírat vodu a šla ke dnu. A jak jsem víc a víc lovila u dna, tak jsem taky víc a víc stříkala vodu ven. Už jsem měla mokrej kožich a kolem bylo pomalu víc vody než v prskadle.

Tak jsem si říkala - sakra. Teď poznaj, že jsem si s prskadlem hrála a bude zase řečí, že je kolem nalito a že kousek dál stojí počítač a že ... no prostě znáte to. Lidi, když chtěj, tak pruděj kvůli každý maličkosti.

Sebrala jsem odvahu a že tam pořádně strčím packou a ulitu vyšťourám. Jenže jsem tam nedošáhla, takže jsem si musela stoupnout na kraj toho prskadla a pořádně jsem se do toho opřela. A jak tak lovím a šťárám, tak se najednou země zachvěla nebo co a já jsem se poroučela i s prskadlem do jámy vedle stolu. Všude plno vody, všechny ty kýče se "senčimenčl valjů" (tak nějak to slečna říká) na zemi.

Slečně z toho navíc naběhla "modrá (mokrá?) obrazovka smrti", tak prskala skoro tak moc, jako ta fontána. Jenže ona to tak nemyslí, tak si z toho prd dělám. Navíc, když ta škatule zase naběhla (myslím počítač!), tak mi bylo řečeno, že mám kliku. Nevím, že bych něco takového měla, ale prskadlo raděj nechám na pokoji (aspoň dneska).

Mějte (a mejte) se tu zatím hezky!



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







2 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

zumička
Kocouřákzumička  Datum1. října 2007 11:25

Ahoj Toničko a Floppinko :o), lidičky jsou nepoučitelní. Mamka mi pěstovala osení a protože jsem ho nedočkavě okusoval jen co vystrčil kousíček lístečku, postavila ho na chvíli na monitor, že tam jako nedošáhnu. Ale zapomněla na to, že je zalité! Vážení přátelé, bylo to nejdražší osení v historii. Obrazovka smrti u nás vypadala jako psychadelický obraz a pak už ani nebyla obraz a byla tma a smrad.
Uhlíček

Roni
KocouřákRoni  Datum30. září 2007 8:17

Taky máme doma prskadlo a já v něm mám v jednom kuse nacpanou nejmíň tlapku, je to švanda. A taky stojí nad počítačem, ti dvounožci se nepoučí, pak se diví, když jim to tam kape,co? Chicht...!
Floppy

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top