Už můžu, jsem skoro velkej

Ahojka kočky, kočáci i vy, kterým dovolíme se o nás starat. Tak jsem tady poprvé. Koukám, že teda taky něco škrábnu, když už jsem velkej - mám 5 měsíců a vážím 3,65 - to vás nestraším, jenom mňoukám, co řekl vet.
No ale abych začal odmala - narodil jsem se mamince Cassience a vyrůstal s bráchou Charlinkem a ségrama u naší paničky Ady a bylo to moc a moc prima. Já si vážně myslel, že je to napořád a že takhle to chodí všude. Ale - ale jednou vám přišla taková nějaká a koukala na nás a potom jenom na mně a najednou řekla Matýsek. Já se lekl, to slovo jsem neznal. Já koukal na mámu, Cassienku moji, a ta místo, aby mě bránila, klidně si sedla na batoh té takové nějaké a začala tam krmit Charlinka a holky, jako by jí to bylo úplně jedno. Ona ta taková nějaká ale uměla nááááádherně drbat za ouškama a na bříšku a vůbec, docela se mi to líbilo.
A zase jsem řádil s holkama a bráchou, ale maminka už nás moc nechtěla, a tak nám řekla, že musíme do světa. Jó, do světa, to se řekne, ale copak my mrňousi víme, co je svět?
No a zase přišla taková nějaká, měla s sebou takovou jako bedýnku a v ní měkoučkou deku, která nááádherně voněla, a já nevěděl čím a moc jsem to chtěl zjistit, tak jsem tam vlezl a trochu se poválel. No a najednou se zavřely dvířka a já jsem se nesl někam, někam - do světa?
Jeli jsme v příšeře na kolech a potom mně taková nějaká otevřela dvířka a já byl ve SVĚTĚ.
Teda kočky a kocouři - ten svět není špatnej. Mám tam dvě úplně nový škrabadla, pelíšek, záchůdek, mističky pořád plný a móóóře hraček. Ale taky tam mám... Ale to vám povím až příště, už musím nutně mazlinkat.
P.S. Ta taková nějaká je teď moje nová panička - si myslí ona, ale my přece víme svý, ne?

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama