10. ledna 2008  |  Floppy  |  1 025 480 670x / 3x

Dopis pro Floppynku

Milá Floppynko!
Píšu Ti už druhý dopis. Ten první, který za mě děda poslal, mu prý „spadnul“.
Hledal jsem všude možně, ale kdoví kam ho dal. Prý mu napsali že stránce
vypršela platnost. Přitom dnes má sněžit. Je pod nulou! Tak jaképak pršení?
Ti dvounožci si ale umí vymýšlet!
Jsi opravdu hezká kočičí slečna. Vím to od dědy. To víš.
Je to chlap a kouká po ženských. Takže co řekne, to platí.
Tak jsem si právě oprášil packy a dávám se do psaní. Jsem domácí kocour s výběhem tak akorát na balkon. Babička s dědou to nemají rádi. Však víš. Už třikrát jsem z něho spadl. Ale když já tam musím! A když ne přímo na balkon, tak aspoň mezi dveře. To si vždycky tlapinkama dveře sám otevřu, sednu si mezi ně a čumáčkem nasávám venkovní vzduch. Zadeček s ocáskem si hřeju v bytě. To mně stačí. Babička se zlobí, že jí táhne na nohy, děda zase říká, že se sepne regulátor topení a radiátor bude zase málem rozžhavený do červena. Těch peněz! Říká děda a kdo to má platit. Kapesné nedostávám, abych přispěl, a tak, když je to už podesáté za sebou, jeden z těch dvou nepřejícníků zavře dveře tak, že když se chci dostat ven, tak si před ně sednu a začnu žalostně mňoukat. Floppy, ne aby jsi mě práskla. Ale ono to funguje! Nestalo se ani jednou, že by neotevřeli. Prý asi chci na záchod, a tak proč mě trápit. Hehe. To je ale paráda!
Když jde děda ráno nakoupit, tak se občas odhodlám vyběhnout na chodbu. Několikrát jsem sešel o poschodí níž, ale hrozně jsem se lekl, kam jsem se to dostal. Pokaždé v tom zmatku netrefím domů a vyběhnu o poschodí výš. A tam mě děda najde doslova přilepeného strachy na podlaze a plačícího strachy, co se mnou bude.
Vzít mě děda do naruče a jít k výtahu, aby mě vzal před barák? Na čerstvou travičku? Sotva poznám že jdeme k výtahu, tak se dědovi zadrápnu přes bundu a košili do těla tak, že babička mu musí natřít stopy po mých drápech. Prostě jsem babochlap. Mrzí mě to. Ale nechybí mně nic. Děda vždycky do misky nasadí novou travičku, která vydrží 14 dní. Abych ji přes noc nerozhrabal - jsem zahradník - tak ji dává na ledničku.
Když se všichni každé ráno vybereme z pelíšků, moje první je vyskočit v kuchyni na stůl a mňouknout o misku s travičkou. Takhle já začínám snídat. Teprve potom přijde na řadu kapsička. Děda někde vyčetl, že kočky by měly papat travičku, a tak mě dělá pomyšlení. Každé ráno čerstvá tráva! A jak mně po ní voní tlaminka! Někdy si řeknu i přes den. Taky papáš travičku? To vůbec nemusíš být vegoš. Čistí prý to bříško od chloupků, které slízneš při každodenní hygieně. A že my kočky jsme čistotné, viď? Lížeme se pořád. To proto, abychom se líbily.
Pošlu ti dvě fotky (pokud se to dědovi podaří), jak baštím travičku. Už se těším, až zase vyroste nová, kterou jsem dnes sázel. Děda pomáhal a musím říct, že to umí. Ale raději si to dělám sám.
Ahojky a hezký večer. Pozdravuj Mikuláše a svoji pěstounku. Micínek z Mostu.

Sdílejte!  |  O sdílení

j. se smečkou  23. ledna 2008 2:30

... opět milé a opět pobavilo ! :o))