Jak jsme ke dvěma kocouřům přišli
27. února 2007 |

Sáva |
4 830x / 1x

Na Mikuláše minulý rok si andělé odnesli do nebe našeho kocourka Buzze, bylo to nečekané a o to smutnější, že to byl kocourek mladý a žil s námi jen třičtvrtě roku. Doběhla ho FIP.
Když jsem kolem Vánoc hledala jakoukoliv informaci o této nemoci, vyběhla na mě fotka nádherného zrzavého kocoura, u které byl nápis – byl očkován proti FIP, sláva vyhledávači, takhle jsem našla Jasánka!
V té době jsem moc dobře věděla, že musíme dodržet aspoň dva měsíce karanténu a takhle dlouho tam určitě ten krasavec nebude, a nechala to být. Jasánek mi nedal spát, pořád jsem viděla ty krásné oči a začátkem ledna jsme se na něj jeli podívat.
Věděli jsme, že je to kocourek plachý, a také se to v azylu ukázalo. Přišel se na nás jen podívat a rychle zmizel, pohladili jsme si ho až u paní Zárubové v náručí, ale byl vyděšený.
V Černivi jsme tehdy pobyli asi hodinku a po celou tu dobu si staršího syna usurpoval Štěpánek (dnes Neo) a pak u něj dokonce i usnul, ten mladší zas byl partnerem všem koťatům. Také asi proto kluci nedokázali pochopit, proč chci za každou cenu Jasánka, když se tak bojí, a nevezmeme jakékoliv (mysleli Štěpánka) kotě.
Ty tři týdny, které byly nekonečné, jsem tohle slyšela snad stokrát a kluci byli smířeni s tím, že když už je Štěpán v nabídce, dlouho v azylu nepobude.
Nastal den D a já pořád čekala, kdy začnou s nějakým nátlakem, ale nic se nedělo. Přesně do té doby, než jsme otevřeli dveře do kočkodomu a tam došlo na pravé kočičí shledání, Štěpánek skočil nebo byl skočen? k synovi do náruče a bylo to jasné. Trvalo nám asi dvě minuty, než jsme vyslovili otázku o druhém kocourovi a v tu chvíli plakali dojetím všichni.
Tak od té doby máme kocoury dva a znovu se učíme žít s kočkou. Náš první kocourek dostává tímto svatozář :)
Tihle dva jsou totiž klonem opice, nebojí se vody, v noci řádí jako draci a každým dnem čekám výlov akvária. Je tu s nimi opravdu pěkně veselo, jsme moc rádi, že je máme oba.
Zdravím tímto paní Zárubovou do Lucky a ještě jednou – děkuji.
| O sdílení

MarcelaV.
18. července 2007 13:22
Ti ale vyrostli, radost se podívat. Na Štěpánka jsem si brousila "zuby", ale už byl u Vás, ale Mančinka z Podbrdska ho plně nahradila. Je dobře, žwe jste si vzali oba, dvě kočky jsou opravdu lepší než jedna (mám už starší Cindy) a úplně nejlepší je vzít si kočindy dvě najednou, to mohou být odmalička kamarády. Ty naše se po půl roce snesou, honí, ale moc nemilují.
Karin
5. března 2007 15:04
Moc mě těší, že po smutném odchodu kocourka Buzze Vám domů vtrhla dvojnásobná radost!
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Nejčtenější
1
Jak jsem si našla domov (30x)
2
Rvačky koček - možné následky a řešení (21x)
5
Vaříme pro kočky: Polévka pro kočky (19x)
7
Skotská klapouchá kočka (17x)
8
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (17x)
9
Fotočlánek: Maya - šilhající kočička (16x)
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.